Frýdlant nad Ostravicí - nádraží, 360 m/n.m. Modrá nás cede kousek podle kolejí, podcházíme koleje a jsme na křižovatce Modrá nás cede kousek podle kolejí, podcházíme koleje a jsme na křižovatce Frýdlant - křižovatka Za křižovatkou se silnice začíná zvedat, sluníčko  hřeje a my se koukáme, kde nás značka zavede ze silnice  do přírody. Provoz je poměrně velký. Kdesi v kopci vidíme nějaké věžičky - myslíme, že  je to nějaká kaplička, ale není těch věžiček moc? Hurá, už jsme se silnice zbavili. Za křižovatkou se silnice začíná zvedat, sluníčko  hřeje a my se koukáme, kde nás značka zavede ze silnice  do přírody. Provoz je poměrně velký. Kdesi v kopci vidíme nějaké věžičky - myslíme, že  je to nějaká kaplička, ale není těch věžiček moc? Hurá, už jsme se silnice zbavili. Ondřejník - chata, 720 m/n.m. Po poměrně prudkém výstupu (3 km z Frýdlantu),  zčásti podle potoka, zajímavých stavení, s občasným výhledem na Lysou horu jsme stanuli na louce - tady jsou ty věžičky - jinak chata Ondřejník.Chata byla postavena Klubem českých turistů v letech 1906-1907, tedy ještě v době Rakousko-Uherska. V bezprostřední blízkosti se nachází kaple sv. Ant. Paduánského, u které se každoročně koná pouť.V chatě je  restaurace, na patře pokoje, venku letní terasa. Po pár schůdkách se kouknete oknem do restaurace a příjemný hostinský vám donese objednané pivo. Naběhá se - výčep má na druhé straně, ale zjevně mu to nevadí.Po příjemném posezení s výhledy na Lysou horu i na Radhošť a usušení propocených triček, se vydáváme na další cestu. Po poměrně prudkém výstupu (3 km z Frýdlantu),  zčásti podle potoka, zajímavých stavení, s občasným výhledem na Lysou horu jsme stanuli na louce - tady jsou ty věžičky - jinak chata Ondřejník.Chata byla postavena Klubem českých turistů v letech 1906-1907, tedy ještě v době Rakousko-Uherska. V bezprostřední blízkosti se nachází kaple sv. Ant. Paduánského, u které se každoročně koná pouť.V chatě je  restaurace, na patře pokoje, venku letní terasa. Po pár schůdkách se kouknete oknem do restaurace a příjemný hostinský vám donese objednané pivo. Naběhá se - výčep má na druhé straně, ale zjevně mu to nevadí.Po příjemném posezení s výhledy na Lysou horu i na Radhošť a usušení propocených triček, se vydáváme na další cestu. Ondřejník - sedlo, 760 m/n.m. Po pohodlné cestě jsme došli na sedlo a přecházíme na žlutou značku - do Kozlovic. Těšíme se na místní malý pivovar, o kterém jsme slyšeli jen samou chválu. Po pohodlné cestě jsme došli na sedlo a přecházíme na žlutou značku - do Kozlovic. Těšíme se na místní malý pivovar, o kterém jsme slyšeli jen samou chválu. Kozlovice - chaty, 525 m/n.m. Zhruba po 4 km z chaty pod Ondřejníkem jsme se dostali k pár chatkám. Žlutá pokračuje za cestou  přes louku a opět do kopečka, my se vydáváme do Kozlovice přímo po  silničce vpravo mírně z kopečka. Zhruba po 4 km z chaty pod Ondřejníkem jsme se dostali k pár chatkám. Žlutá pokračuje za cestou  přes louku a opět do kopečka, my se vydáváme do Kozlovice přímo po  silničce vpravo mírně z kopečka. Kozlovice - rozcestník, 410 m/n.m. Kozlovice byly založeny r. 1294. V 16. a 17. století byly sídlem valašslých vojvodů hukvaldského panství, kteří měli na starosti správu salaší s ovcemi. Tuto historickou etapu obce dokládá i znak obce - v modro-červeně děleném štítu vyrůstá z dělící čáry mluvící znamení - stříbrný kozel se zlatou zbrojí. Mezi kopyty svírá zlatou valašku připomínající, že ves byla v minulosti sídlem valašského vojvody. V dolním poli jsou umístěny tři stříbrné hroty ze znaku olomouckých biskupů, kteří bývali po staletí pány hradu Hukvaldy a tedy i kozlovickou vrchností.Kozlovice jsou vsí tzv. silničního typu, založené jako dvouřadová lánová ves.  Měří 8 km. Údolím protéká  řeja Ondřejnice, vedle ní je silnice a okolo z obou stran domy.Zhruba po 3 km od prvních chat se setkáváme opět se žlutou značkou. Cesta obcí je skutečně nekonečná, naštěstí se nechá jít  po druhé straně říčky - nemusíme po silnici.Nutno podotknout, že nemusíme pěšky - jezdí zde autobus. Ale my zase až tak nespěcháme - aspoň… Kozlovice byly založeny r. 1294. V 16. a 17. století byly sídlem valašslých vojvodů hukvaldského panství, kteří měli na starosti správu salaší s ovcemi. Tuto historickou etapu obce dokládá i znak obce - v modro-červeně děleném štítu vyrůstá z dělící čáry mluvící znamení - stříbrný kozel se zlatou zbrojí. Mezi kopyty svírá zlatou valašku připomínající, že ves byla v minulosti sídlem valašského vojvody. V dolním poli jsou umístěny tři stříbrné hroty ze znaku olomouckých biskupů, kteří bývali po staletí pány hradu Hukvaldy a tedy i kozlovickou vrchností.Kozlovice jsou vsí tzv. silničního typu, založené jako dvouřadová lánová ves.  Měří 8 km. Údolím protéká  řeja Ondřejnice, vedle ní je silnice a okolo z obou stran domy.Zhruba po 3 km od prvních chat se setkáváme opět se žlutou značkou. Cesta obcí je skutečně nekonečná, naštěstí se nechá jít  po druhé straně říčky - nemusíme po silnici.Nutno podotknout, že nemusíme pěšky - jezdí zde autobus. Ale my zase až tak nespěcháme - aspoň… Kozlovice - fojtství, 370 m/n.m. Po dalších 2 km docházíme na náměstíčko, kde je fojtství a tam i místní pivovar. Hladoví a žízníví se moc nerozhlížíme a hrneme se dovnitř. První dojem je bezvadný.Kozlovický pivovar najdete vpůvodních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Mezi malými pivovary má své zvláštní postavení, kouzlo a specifikum. K základním rysům interiéru patří zachování původních cihlových klenutých stropů. K výrobě využívá otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a… Po dalších 2 km docházíme na náměstíčko, kde je fojtství a tam i místní pivovar. Hladoví a žízníví se moc nerozhlížíme a hrneme se dovnitř. První dojem je bezvadný.Kozlovický pivovar najdete vpůvodních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Mezi malými pivovary má své zvláštní postavení, kouzlo a specifikum. K základním rysům interiéru patří zachování původních cihlových klenutých stropů. K výrobě využívá otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a… Kozlovice - most, 350 m/n.m. Po dalším 1,5 km jsme na mostě a odbočujeme vlevo po zelené značce. Po dalším 1,5 km jsme na mostě a odbočujeme vlevo po zelené značce. Silnice - rozcestník, 380 m/n.m. Zhruba po 700 m  jsme u rozcestníku a odbočujeme po žluté ze silnice vpravo. Kdesi v dálce a výšce jsme zahlédly Hukvaldy.  Zhruba po 700 m  jsme u rozcestníku a odbočujeme po žluté ze silnice vpravo. Kdesi v dálce a výšce jsme zahlédly Hukvaldy.  Vstup do obory, 390 m/n.m. Asi po dalším 1,3 km (trochu přes kopeček) jsme u vstupu do obory.Jdeme oborou, vidíme daňky, muflony. Jsou tu krásné stromy, příjemný stín, je na co koukat. My si začínáme uvědomovat, že jsme vzdálenosti podcenili a že hrad asi neuvidíme. Stále přesně nevíme, jak jsme daleko. A poslední možný vstup do hradu je v 16,30 hodin. Asi jsme se moc v pivovaře zasekli. Ale aspoň si prohlédneme oboru. Ta fakt za to stojí.Na chvliku jsme kousek nad sebou hrad spatřili, jenže nevíme, kudy vede cesta nahoru. A jak je dlouhá. Asi po dalším 1,3 km (trochu přes kopeček) jsme u vstupu do obory.Jdeme oborou, vidíme daňky, muflony. Jsou tu krásné stromy, příjemný stín, je na co koukat. My si začínáme uvědomovat, že jsme vzdálenosti podcenili a že hrad asi neuvidíme. Stále přesně nevíme, jak jsme daleko. A poslední možný vstup do hradu je v 16,30 hodin. Asi jsme se moc v pivovaře zasekli. Ale aspoň si prohlédneme oboru. Ta fakt za to stojí.Na chvliku jsme kousek nad sebou hrad spatřili, jenže nevíme, kudy vede cesta nahoru. A jak je dlouhá. U lišky Bystroušky, 360 m/n.m. Po cca 2 km oborou přicházíme k soše lišky Bystroušky s pamětní deskou Leoši Janáčkovi, hukvaldskému rodákovi. Vlevo je přírodní amfiteátr a vpravo odbočka 1 km na hrad. Hurá, zdá se, že by se to nechalo stačit. Ale cesta je do kopce a max. tak 15 minut času. Tak honem. Po cca 2 km oborou přicházíme k soše lišky Bystroušky s pamětní deskou Leoši Janáčkovi, hukvaldskému rodákovi. Vlevo je přírodní amfiteátr a vpravo odbočka 1 km na hrad. Hurá, zdá se, že by se to nechalo stačit. Ale cesta je do kopce a max. tak 15 minut času. Tak honem. Hukvaldy - hrad, 480 m/n.m. Hurá, zvládli jsme to, ještě nás vpustili dovnitř. Cestou  jsme zahlédli kořeny stromů, o kterých se povídalo i v Toulavé kameře. Ještě jsme je stačili vyfotit.Zříceniny jednoho z největších moravských hradů  se rozkládající na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra nepohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina hradu Hukvaldy otevřená veřejnosti. Zakonzervované a na několika místech opravené zdivo hradu si je možno prohlédnout buď samostatně nebo s průvodcem.Nízké slunko  nám krásně zříceninu nasvítilo, z horních  ochozů byly stále ještě… Hurá, zvládli jsme to, ještě nás vpustili dovnitř. Cestou  jsme zahlédli kořeny stromů, o kterých se povídalo i v Toulavé kameře. Ještě jsme je stačili vyfotit.Zříceniny jednoho z největších moravských hradů  se rozkládající na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra nepohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina hradu Hukvaldy otevřená veřejnosti. Zakonzervované a na několika místech opravené zdivo hradu si je možno prohlédnout buď samostatně nebo s průvodcem.Nízké slunko  nám krásně zříceninu nasvítilo, z horních  ochozů byly stále ještě… Hukvaldy - obec, 350 m/n.m. Po jedné  z mnoha cest jsme seběhli dolů do Hukvald a  v prním pohostinství se začali zajímat o to, jak je to zde s ubytováním. Špatně. Jsou tam dva hotely s cenami pro normálního smrtelníka zdálo se nám přemrštěnými a tak jsme se rozhodli přesunout se na noc do Frýdku Místku. Tam musíme sehnat něco levnějšího. Autobus jel večer po 20. hodině. A tak dojdeme do Dolního Sklenova, kde se má točit další místní pivo. Po jedné  z mnoha cest jsme seběhli dolů do Hukvald a  v prním pohostinství se začali zajímat o to, jak je to zde s ubytováním. Špatně. Jsou tam dva hotely s cenami pro normálního smrtelníka zdálo se nám přemrštěnými a tak jsme se rozhodli přesunout se na noc do Frýdku Místku. Tam musíme sehnat něco levnějšího. Autobus jel večer po 20. hodině. A tak dojdeme do Dolního Sklenova, kde se má točit další místní pivo. Hukvaldy - křižovatka s modrou, 300 m/n.m. Modrá značka odbočuje ze silnice, ale my už pokračujeme po silnici. Modrá značka odbočuje ze silnice, ale my už pokračujeme po silnici. Dolní Sklenov Jsme na počátku Dolního Sklenova a míříme k hostinci. Jsme na počátku Dolního Sklenova a míříme k hostinci. Dolní Sklenov - pivovar V místním hostinci točí mimo jiné jejich pivo, ale abych pravdu řekla, tohle pivo se skoro pít nedá. V místním hostinci točí mimo jiné jejich pivo, ale abych pravdu řekla, tohle pivo se skoro pít nedá. Frýdlant nad Ostravicí - Ondřejník - Kozlovice - Hukvaldy - Dolní Sklenov (Frýdek Místek) Ráno vyrážíme  ze sokolovny ve Frýdlantu nad Ostravicí. V sokolovně byla k dispozici kuchyňka, kousek od sokolovny potraviny, takže jsme si udělali dobrou snídani a vyrazili na překonání téměř posledního kopce našeho přechodu. Jsme  na cestách 4. den a krize se naštěstí ještě nedostavila. Ale přiznám se, že jsem ráda, že už ty největší kopce máme  za sebou. Počasí nám stále přeje a tak vyrážíme po modré okolo nádraží. Tentokrát máme naplánováno spoustu zajímavostí - malý pivovar v Kozlovicích, zříceninu hradu v Hukvaldech a další malý pivovar má být v Dolním Sklenově. Trasa měří 21 km - to by neměl být problém. Během  prvních 3 km nastoupáme 360 m a pak už to je téměř rovina nebo z kopečka. Výstup na Hukvaldy se nepočítá. Jen  jedna starost nám to vše kazí. Večer jsme měli spát v hotelu v Příboře - bohužel… Ráno vyrážíme  ze sokolovny ve Frýdlantu nad Ostravicí. V sokolovně byla k dispozici kuchyňka, kousek od sokolovny potraviny, takže jsme si udělali dobrou snídani a vyrazili na překonání téměř posledního kopce našeho přechodu. Jsme  na cestách 4. den a krize se naštěstí ještě nedostavila. Ale přiznám se, že jsem ráda, že už ty největší kopce máme  za sebou. Počasí nám stále přeje a tak vyrážíme po modré okolo nádraží. Tentokrát máme naplánováno spoustu zajímavostí - malý pivovar v Kozlovicích, zříceninu hradu v Hukvaldech a další malý pivovar má být v Dolním Sklenově. Trasa měří 21 km - to by neměl být problém. Během  prvních 3 km nastoupáme 360 m a pak už to je téměř rovina nebo z kopečka. Výstup na Hukvaldy se nepočítá. Jen  jedna starost nám to vše kazí. Večer jsme měli spát v hotelu v Příboře - bohužel… 361.9 359.6 360.8 367.4 397.1 403.4 408.6 441.8 476.4 504.3 554.7 618 649.7 684.1 721.3 741.7 782.1 771.8 733.2 691.3 705.9 691.5 654.1 537.3 465.3 446.1 432 410.5 390.5 381 367.1 352 394.5 382.2 367 370.3 413.3 438.8 431.3 412.3 356.4 349.6 305 300 297.2