Trhové Sviny Neméně zajímavé jsou Trhové Sviny. Jejich vznik vysvětluje několik pověstí, žel všechny stejně nejasně. V místech dnešní fary svině vyryla zvon. Dán na kostel, měl hlas zvučný; i Budějovičtí záviděli, ale hrdí Svinenští neprodali. Nebo: Honec šípem nechtěně zabil člověka. Jako pokání z této viny vystavěl ves zvanou Zviny. Hrad Sviny stával v místech dnešního Kozinova náměstí, ale nenajdeme pranic. Však už v roce 1480 byl téměř zbořen. Snad jen zdivo některého ze sklepů okolních domů, kdyby umělo mluvit, by si vzpomnělo na dávnou minulost. A když městečku kolem hradu 20. března 1481 povolil král Vladislav Jagellonský dva trhy v roce a o rok později, 26. září 1482, udělil mílové právo a právo vařit pivo, bylo o názvu rozhodnuto. Povšimněte si opevněného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zvláště z návrší nad parkem vypadá impozantně! Stavitelé ho budovali s obranným aspektem, tak… Neméně zajímavé jsou Trhové Sviny. Jejich vznik vysvětluje několik pověstí, žel všechny stejně nejasně. V místech dnešní fary svině vyryla zvon. Dán na kostel, měl hlas zvučný; i Budějovičtí záviděli, ale hrdí Svinenští neprodali. Nebo: Honec šípem nechtěně zabil člověka. Jako pokání z této viny vystavěl ves zvanou Zviny. Hrad Sviny stával v místech dnešního Kozinova náměstí, ale nenajdeme pranic. Však už v roce 1480 byl téměř zbořen. Snad jen zdivo některého ze sklepů okolních domů, kdyby umělo mluvit, by si vzpomnělo na dávnou minulost. A když městečku kolem hradu 20. března 1481 povolil král Vladislav Jagellonský dva trhy v roce a o rok později, 26. září 1482, udělil mílové právo a právo vařit pivo, bylo o názvu rozhodnuto. Povšimněte si opevněného gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zvláště z návrší nad parkem vypadá impozantně! Stavitelé ho budovali s obranným aspektem, tak… Kohout Nejvyšší vrchol Slepičích hor, jak se lidově říká Soběnovské vrchovině, se jmenuje Kohout a dosahuje 870 nadmořských metrů. Protější Vysoký kopec, zvaný také Slepice, má o pět metrů méně. Nebetyčné Alpy to nejsou, přesto není těžké si povlovné lesnaté vrchy zamilovat.Původní obyvatelé, Doudlebové, sem přišli před půldruhým tisíciletím až z ukrajinských stepí, ale dávno se zdejším prostředím splynuli. Zůstal jen název krajiny - Doudlebsko, a jak tvrdí někteří zasvěcenci i místa, kam se dávní předkové chodili klanět svým božstvům. Za tajemnými žulovými kameny prapodivných tvarů i pověstí se nabloudíme lesem ažaž, nezřídka i mlázím. Nejvyšší vrchol Slepičích hor, jak se lidově říká Soběnovské vrchovině, se jmenuje Kohout a dosahuje 870 nadmořských metrů. Protější Vysoký kopec, zvaný také Slepice, má o pět metrů méně. Nebetyčné Alpy to nejsou, přesto není těžké si povlovné lesnaté vrchy zamilovat.Původní obyvatelé, Doudlebové, sem přišli před půldruhým tisíciletím až z ukrajinských stepí, ale dávno se zdejším prostředím splynuli. Zůstal jen název krajiny - Doudlebsko, a jak tvrdí někteří zasvěcenci i místa, kam se dávní předkové chodili klanět svým božstvům. Za tajemnými žulovými kameny prapodivných tvarů i pověstí se nabloudíme lesem ažaž, nezřídka i mlázím. Slepičí hory Výstup na Kohouta ve Slepičích horách  Výstup na Kohouta ve Slepičích horách  457 866