<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
		<wpt lat="49.688364" lon="15.992823">
			<name>obec HERÁLEC</name>
			<cmt>Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Devět skal 836 m, Žákova hora 810 m nad mořem).Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny postavený v klasicistním stylu na jižním návrší v nadmořské výšce 660 m n.m. Na protilehlém severozápadním vyvýšení je areál základní školy pavilonového typu a její vstup zdobí busta Jana Amose Komenského, poslední z prací akademického sochaře Karla Lidického. V obci jsou ke spatření renovované roubené chalupy, jakých tu v počátku minulého století byla většina. Je zde i zbytek poplužního dvora patřícího v minulosti rychmburskému panství.</cmt>
			<desc>Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Devět skal 836 m, Žákova hora 810 m nad mořem).Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny postavený v klasicistním stylu na jižním návrší v nadmořské výšce 660 m n.m. Na protilehlém severozápadním vyvýšení je areál základní školy pavilonového typu a její vstup zdobí busta Jana Amose Komenského, poslední z prací akademického sochaře Karla Lidického. V obci jsou ke spatření renovované roubené chalupy, jakých tu v počátku minulého století byla většina. Je zde i zbytek poplužního dvora patřícího v minulosti rychmburskému panství.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.657267" lon="15.991484">
			<name>ŽÁKOVA HORA</name>
			<cmt>Výjimečně zachovalý, již od r. 1933 chráněný, segment přirozených pralesovitých lesních společenstev bohatších stanovišť vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolních převážně smrkových porostů vymizely.GeologieMírně zvlněné svahy převážně jihozápadní expozice s částí plochého návrší hřbetu Žákovy hory v geomorfologickém okrsku Devítiskalské vrchoviny jsou budovány migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách jsou vytvořeny mezotrofní kambizemě přecházející ve vrcholové části s pomístnými balvanitými pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí ojedinělých pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.KvětenaLesní společenstva území náleží ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum. Na humusem obohacených suťových fragmentech k nim…</cmt>
			<desc>Výjimečně zachovalý, již od r. 1933 chráněný, segment přirozených pralesovitých lesních společenstev bohatších stanovišť vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolních převážně smrkových porostů vymizely.GeologieMírně zvlněné svahy převážně jihozápadní expozice s částí plochého návrší hřbetu Žákovy hory v geomorfologickém okrsku Devítiskalské vrchoviny jsou budovány migmatity a dvojslídnými rulami svrateckého krystalinika s vložkami amfibolicko-biotitických rul a amfibolitů. Na svahových zvětralinách jsou vytvořeny mezotrofní kambizemě přecházející ve vrcholové části s pomístnými balvanitými pokryvy v oligotrofní kambizemní podzoly. V okolí ojedinělých pramenišť a zamokřených úpadů jsou zastoupeny gleje a pseudogleje.KvětenaLesní společenstva území náleží ke květnatým bučinám podsvazu Eu-Fagenion, asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum. Na humusem obohacených suťových fragmentech k nim…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.654637" lon="15.999325">
			<name>pramen řeky Svratky</name>
			<cmt>Stříbrná StudánkaUprostřed temných lesů na úbočí Žákovy hory je velká mýtina. Přesně vjejím středu vyvěrá ze země studánka. Každou noc se vní koupe měsíc a hvězdy, které trochu svého stříbra předávají i vodě ve studánce. Proto také dostala jméno Stříbrná.Tak takhle viděli lidé Stříbrnou studánku před rokem 1890. Od té doby mýtina zarostla a ze Stříbrné studánky se stala spíše temná a tajemná svatyně. Měsíc a hvězdy se už do ní koupat nechodí. Neproniknutelná klenba zkorun stromů už jim vstup nepovolí.&amp;nbsp;Stříbrná studánka je známá nejen zbájí a pověstí, které se zgenerace na generaci předávaly mezi prostým lidem. Je to také jeden zpramenů řeky Svratky neboli Švarcavy, jak byla tato řeka nazývána ještě vdobě před…</cmt>
			<desc>Stříbrná StudánkaUprostřed temných lesů na úbočí Žákovy hory je velká mýtina. Přesně vjejím středu vyvěrá ze země studánka. Každou noc se vní koupe měsíc a hvězdy, které trochu svého stříbra předávají i vodě ve studánce. Proto také dostala jméno Stříbrná.Tak takhle viděli lidé Stříbrnou studánku před rokem 1890. Od té doby mýtina zarostla a ze Stříbrné studánky se stala spíše temná a tajemná svatyně. Měsíc a hvězdy se už do ní koupat nechodí. Neproniknutelná klenba zkorun stromů už jim vstup nepovolí.&amp;nbsp;Stříbrná studánka je známá nejen zbájí a pověstí, které se zgenerace na generaci předávaly mezi prostým lidem. Je to také jeden zpramenů řeky Svratky neboli Švarcavy, jak byla tato řeka nazývána ještě vdobě před…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.660732" lon="16.012899">
			<name>odpočivadlo u býv.Rumpoltova mlýna</name>
			<cmt>rybníček a pěkné odpočivadlo</cmt>
			<desc>rybníček a pěkné odpočivadlo</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.670614" lon="16.032167">
			<name>DĚVĚT SKAL</name>
			<cmt>Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.GeologieSkalní útvary na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byly vypreparovány z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Podél puklin jsou rozčleněny do devíti větších a třech menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové hlady, na něž navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Na skalní komplex navazuje na severovýchodě ukloněném svahu v délce 1150 m…</cmt>
			<desc>Rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.GeologieSkalní útvary na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byly vypreparovány z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Podél puklin jsou rozčleněny do devíti větších a třech menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové hlady, na něž navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Na skalní komplex navazuje na severovýchodě ukloněném svahu v délce 1150 m…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.672925" lon="16.043133">
			<name>skála PASTÝŘ</name>
			<cmt>Osamocené skalisko</cmt>
			<desc>Osamocené skalisko</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.672313" lon="16.045142">
			<name>BÍLÁ SKÁLA</name>
			<cmt>Mohutný rulový skalní útvar je situován v zakončení pásma sklaních bloků táhnoucího se v délce 1150 m severovýchodně od vrcholu Devět skal. Kolem skály roste na stanovišti smrkových bučin hospodářsky pozměněný lesní porost s chudým bylinným patrem.Skalní útvar na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Izolovaný skalní blok se základnou v délce 60 m dosahuje výšky až 28 m. Kolem něj jsou na velmi mírně severovýchodně ukloněném svahu vytvořeny balvanité sutě, překryté mělkými ochrickými půdami.</cmt>
			<desc>Mohutný rulový skalní útvar je situován v zakončení pásma sklaních bloků táhnoucího se v délce 1150 m severovýchodně od vrcholu Devět skal. Kolem skály roste na stanovišti smrkových bučin hospodářsky pozměněný lesní porost s chudým bylinným patrem.Skalní útvar na centrálním hřbetu geomorfologického okrsku Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Izolovaný skalní blok se základnou v délce 60 m dosahuje výšky až 28 m. Kolem něj jsou na velmi mírně severovýchodně ukloněném svahu vytvořeny balvanité sutě, překryté mělkými ochrickými půdami.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.686817" lon="16.064758">
			<name>KŘÍŽÁNKY</name>
			<cmt>obec v údolí Svratky.Roubené stavby.památné stromy,Ubytování,restaurace.</cmt>
			<desc>obec v údolí Svratky.Roubené stavby.památné stromy,Ubytování,restaurace.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.687281" lon="16.09225">
			<name>ČTYŘI PALICE</name>
			<cmt>Rulové sklaní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanitými sutěmi se zachovanými lesními porosty přírodě blízké skladby smrkových bučin tvoří charakteristický ekosystém chudých a kyselých stanovišť hřbetů Žďárských vrchů.GeologieSkalní útvar v zakončení hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa nad Milovskou kotlinou řeky Svratky je tvořen migmatitizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky nazývané Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz, na něž navazuje nižší skalní hřeben Opomenutá. Čtyřpaličatá skála dosahuje délku 50 m, výšku stěny až 33 m, a podle puklin jsou na jejím vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky - lidově „palice". Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (Voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích…</cmt>
			<desc>Rulové sklaní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanitými sutěmi se zachovanými lesními porosty přírodě blízké skladby smrkových bučin tvoří charakteristický ekosystém chudých a kyselých stanovišť hřbetů Žďárských vrchů.GeologieSkalní útvar v zakončení hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa nad Milovskou kotlinou řeky Svratky je tvořen migmatitizovanými a granitizovanými rulami svrateckého krystalinika. Mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky nazývané Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz, na něž navazuje nižší skalní hřeben Opomenutá. Čtyřpaličatá skála dosahuje délku 50 m, výšku stěny až 33 m, a podle puklin jsou na jejím vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky - lidově „palice". Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnými prohlubněmi (Voštinami) a na temeni jsou vytvořeny charakteristické skalní mísy. Pod skalními stěnami jsou odlámané suťové haldy, pokračující dále na svazích…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.693876" lon="16.087948">
			<name>MILOVSKÉ PERNÍČKY</name>
			<cmt>Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací je dokladem kryogenních procesů probíhajících v chladných obdobích pleistocénu. Na balvanitých sutích skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.Skalní útvary na&amp;nbsp; byly vypreparovány na pruhu dvojslídných biotitických rul a migmatitů svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří je skupina tří větších a dvou menších bloků, stupňovitě odsazených ve svahu do údolí řeky Svratky. Nejmohutnější Poradní skála dosahuje výšky 25 m. Skály jsou modelovány výraznou lavicovitou odlučností a na jejich temenech byly zvětráváním vytvořeny skalní mísy, lidově „perničky", jimž byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Podchyceno bylo celkem 11 mís, o průměru 20 - 87 cm a hloubce 6 - 30 cm. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v soliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké ochrické půdy.</cmt>
			<desc>Skupina rulových skalních útvarů s charakteristickou modelací je dokladem kryogenních procesů probíhajících v chladných obdobích pleistocénu. Na balvanitých sutích skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.Skalní útvary na&amp;nbsp; byly vypreparovány na pruhu dvojslídných biotitických rul a migmatitů svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Tvoří je skupina tří větších a dvou menších bloků, stupňovitě odsazených ve svahu do údolí řeky Svratky. Nejmohutnější Poradní skála dosahuje výšky 25 m. Skály jsou modelovány výraznou lavicovitou odlučností a na jejich temenech byly zvětráváním vytvořeny skalní mísy, lidově „perničky", jimž byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce. Podchyceno bylo celkem 11 mís, o průměru 20 - 87 cm a hloubce 6 - 30 cm. Pod skalami jsou odlámané suťové haldy přecházející v soliflukční balvanité pokryvy svahů, na nichž jsou vytvořeny mělké ochrické půdy.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.709" lon="16.075281">
			<name>ZKAMENĚLÝ ZÁMEK</name>
			<cmt>Skály a okolní balvanité sutě jsou dokladem mrazového zvětrávání rul na hřbetech Žďárských vrchů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.Skalní útvar na okrajovém hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa byl vypreparován na pruhu hrubozrnných dvojslídných ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Skalní bloky dosahující výšku 10 m jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40 x 16 m. Vynikají výraznou deskovitou odlučností bloků, oddělených širokými puklinami, na nichž se pomístně vytvořily puklinové jeskyňky. Pod skalami jsou vytvořeny balvanité sutě překryté mělkými a kyselými ochrickými půdami.</cmt>
			<desc>Skály a okolní balvanité sutě jsou dokladem mrazového zvětrávání rul na hřbetech Žďárských vrchů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin.Skalní útvar na okrajovém hřbetu geomorfologického okrsku Borovského lesa byl vypreparován na pruhu hrubozrnných dvojslídných ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Skalní bloky dosahující výšku 10 m jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40 x 16 m. Vynikají výraznou deskovitou odlučností bloků, oddělených širokými puklinami, na nichž se pomístně vytvořily puklinové jeskyňky. Pod skalami jsou vytvořeny balvanité sutě překryté mělkými a kyselými ochrickými půdami.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.711215" lon="16.073929">
			<name>rozcestí u Knížecí studánky</name>
			<cmt>odpočivadla,nedaleko další pěkná Hraběnčina stud.Po cestě cca 2km lovecký zámeček Karlštějn.</cmt>
			<desc>odpočivadla,nedaleko další pěkná Hraběnčina stud.Po cestě cca 2km lovecký zámeček Karlštějn.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.708294" lon="16.100693">
			<name>arboretum Hraničný</name>
			<cmt>Lesáky vysazené druhy dřevin rostoucích v oblasti Vysočiny.Menší chata.Tábořiště.</cmt>
			<desc>Lesáky vysazené druhy dřevin rostoucích v oblasti Vysočiny.Menší chata.Tábořiště.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.70923" lon="16.112804">
			<name>RYBENSKÉ PERNÍČKY(také Malé)</name>
			<cmt>Sklaní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů.Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 18 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skladní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce.</cmt>
			<desc>Sklaní útvar s charakteristickými geomorfologickými tvary a okolními balvanitými sutěmi je názornou ukázkou mrazového zvětrávání rulových hornin na hřbetech Žďárských vrchů.Tvoří dva oddělené skalní bloky typu mrazových srubů s výškou stěn 16 a 18 m. Na vrcholové plošině východního z nich byla zvětráváním po vodorovné puklině vytvořena výrazná skladní lavice, na níž jsou vytvořeny tři skalní mísy, z nichž největší má průměr až 60 cm a hloubku 20 cm. Skalním mísám, lidově „perničkám", byl dříve připisován umělý původ a kultovní funkce.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.708366" lon="16.138752">
			<name>PUSTÁ RYBNÁ</name>
			<cmt>Obec a křižovatka tur.cest v údolí Hlučálu.Poblíže přírodní rezervace DAMAŠEK-Ploché údolí Hlučálu s povrchovým zrašeliněním a typickou květenou</cmt>
			<desc>Obec a křižovatka tur.cest v údolí Hlučálu.Poblíže přírodní rezervace DAMAŠEK-Ploché údolí Hlučálu s povrchovým zrašeliněním a typickou květenou</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.712777" lon="16.168958">
			<name>LUCKÝ VRCH</name>
			<cmt>http://www.lucky-vrch.cz/index.htmlRulový vrch 739 m n. m., s výhledem na jih a jihozápad do údolí řeky Svratky a na Poličsko. Krásné vyhlídkové místo, ležící na severozápadním okraji Žďárských vrchů. Lze z něj shlédnout nejen krajinné scenerie, zasahující přes 20 km do Žďárských vrchů, ale také celý sever české kotliny - Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky. Za dobré viditelnosti vidíme pouhým okem rozhlednu na Pradědu. Lucký vrch byl v minulosti velmi navštěvován jako východisko turistických tras. Za první republiky zde…</cmt>
			<desc>http://www.lucky-vrch.cz/index.htmlRulový vrch 739 m n. m., s výhledem na jih a jihozápad do údolí řeky Svratky a na Poličsko. Krásné vyhlídkové místo, ležící na severozápadním okraji Žďárských vrchů. Lze z něj shlédnout nejen krajinné scenerie, zasahující přes 20 km do Žďárských vrchů, ale také celý sever české kotliny - Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky. Za dobré viditelnosti vidíme pouhým okem rozhlednu na Pradědu. Lucký vrch byl v minulosti velmi navštěvován jako východisko turistických tras. Za první republiky zde…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.702935" lon="16.174822">
			<name>LUKASOVA LÍPA-obec Telecí</name>
			<cmt>Při severním okraji obce Telecí, na žlutě značené turistické cestě, sE nachází památný strom, lípa velkolistá. Stromu se říká Lukasova lípa nebo také Zpívající lípa od pověsti, podle které vní hospodář vdobě temna opisoval bibli apřitom si smutně zpíval.Tato mohutná lípa je druhým největším stromem ve východních Čechách. Je vysoká 22 m, obvod jejího kmene dosahuje přes 11 m (uvádí se 1135 - 1170 cm). Stáří lípy je odhadováno na více jak 600 let.</cmt>
			<desc>Při severním okraji obce Telecí, na žlutě značené turistické cestě, sE nachází památný strom, lípa velkolistá. Stromu se říká Lukasova lípa nebo také Zpívající lípa od pověsti, podle které vní hospodář vdobě temna opisoval bibli apřitom si smutně zpíval.Tato mohutná lípa je druhým největším stromem ve východních Čechách. Je vysoká 22 m, obvod jejího kmene dosahuje přes 11 m (uvádí se 1135 - 1170 cm). Stáří lípy je odhadováno na více jak 600 let.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="49.74255" lon="16.16232">
			<name>BOROVÁ U POLIČKY</name>
			<cmt>http://www.borova.cz/turistika/http://www.campborova.cz/</cmt>
			<desc>http://www.borova.cz/turistika/http://www.campborova.cz/</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		</wpt>
	<trk>
		<name>Přechod ŽDÁRSKÝCH VRCHŮ</name>
		<cmt>Vítejte v oblasti vrcholových skalisek,rozkvetlých luk,lidové architektury.Vítejte na pokraji Vysočiny v CHKO ŽDÁRSKÉ VRCHY.Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní ##:a href="//www.turistika.cz/testy/krajiny":##KRAJINY##:/a:##. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu.…</cmt>
		<desc>Vítejte v oblasti vrcholových skalisek,rozkvetlých luk,lidové architektury.Vítejte na pokraji Vysočiny v CHKO ŽDÁRSKÉ VRCHY.Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní ##:a href="//www.turistika.cz/testy/krajiny":##KRAJINY##:/a:##. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu.…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/trasy/prechod-zdarskych-vrchu/detail"></link>
		<trkseg>
			<trkpt lat="49.688364" lon="15.992823">
			<ele>645</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.657267" lon="15.991484">
			<ele>660</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.654637" lon="15.999325">
			<ele>802</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.660732" lon="16.012899">
			<ele>755</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.670614" lon="16.032167">
			<ele>799</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.672925" lon="16.043133">
			<ele>736</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.672313" lon="16.045142">
			<ele>613</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.686817" lon="16.064758">
			<ele>624</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.687281" lon="16.09225">
			<ele>739</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.693876" lon="16.087948">
			<ele>752</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.709" lon="16.075281">
			<ele>793</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.711215" lon="16.073929">
			<ele>759</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.708294" lon="16.100693">
			<ele>613</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.70923" lon="16.112804">
			<ele>659</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.708366" lon="16.138752">
			<ele>645</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.712777" lon="16.168958">
			<ele>715</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.702935" lon="16.174822">
			<ele>641</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="49.74255" lon="16.16232">
			<ele>621</ele>
			</trkpt>
		</trkseg>
	</trk>
</gpx>