MIKULOV-město Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...K těm významnějším patří dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století a monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724. Historické středověké jádro města bylo je prohlášeno městskou památkovou rezervací.Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové... Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...K těm významnějším patří dům U Rytířů se sgrafitovou výzdobou a tzv. kanovnický dům. Ozdobou náměstí je kašna se sochou Pomony s rohem hojnosti z počátku 18. století a monumentální barokní Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724. Historické středověké jádro města bylo je prohlášeno městskou památkovou rezervací.Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové... Kozí Hrádek-zřícenina Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala vhodným volně přístupným odpočinkovým centrem.Kozí hrádek se odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu.Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem.Kozí hrádek tak zůstává mimořádným stavebním dílem patřícím do součásti mikulovského stavebního jádra. Výsledkem nedávných úprav je proměna lokality ve volně přístupné odpočinkové centrum. Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala vhodným volně přístupným odpočinkovým centrem.Kozí hrádek se odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu.Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Dodnes se dochovalo toto pozdně gotické předsunuté opevnění s břitem.Kozí hrádek tak zůstává mimořádným stavebním dílem patřícím do součásti mikulovského stavebního jádra. Výsledkem nedávných úprav je proměna lokality ve volně přístupné odpočinkové centrum. jeskyně Turold Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.http://www.caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/Okolí je přírodní rezervací a je zde vybudovaný zajímavý geologický park. Naučná stezka Turoldcelková délka asi 400 m 8zastavení fyzická náročnost nízká, celá stezka vede po rovině stezka byla zprovozněna v roce 2001 zaměření:flóra, fauna,… Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou" výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.http://www.caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-turoldu/Okolí je přírodní rezervací a je zde vybudovaný zajímavý geologický park. Naučná stezka Turoldcelková délka asi 400 m 8zastavení fyzická náročnost nízká, celá stezka vede po rovině stezka byla zprovozněna v roce 2001 zaměření:flóra, fauna,… Kočičí skála Přírodní památka Kočičí skála, která se nachází v , v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice. Správa CHKO Pálava.Důvodem vyhlášení je ochrany vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice. Přírodní památka Kočičí skála, která se nachází v , v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice. Správa CHKO Pálava.Důvodem vyhlášení je ochrany vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice. pod Stolovou Horou odbočka ze silnice,nedaleko PR Kočičí Kámen-Důvodem ochrany je vápencové skalisko s velmi bohatou květenou typickou pro oblast Pálavy. Například lipnice bádenská, kostřava sivá, válečka prapořitá. odbočka ze silnice,nedaleko PR Kočičí Kámen-Důvodem ochrany je vápencové skalisko s velmi bohatou květenou typickou pro oblast Pálavy. Například lipnice bádenská, kostřava sivá, válečka prapořitá. Stolová Hora-Tabulová     Sirotčí hrádek Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu . Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenstein; jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a připojili jej ke svému panství, o čemž svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu . Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenstein; jeho zakladatelem byl Siegfried Waise (Sirotek), proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Ve zmatcích po zavraždění Václava III. v Olomouci (roku 1306) se ho zmocnili páni z Liechtenštejna a připojili jej ke svému panství, o čemž svědčí i mikulovský urbář z r. 1414. Při dělbě lichtenštejnských statků v Klentnice obec,východisko na Sirotčí Hrádek,rozcestí tur.cesthttp://www.klentnice.cz/index.php?nid=1433&lid=CZ&oid=143267 obec,východisko na Sirotčí Hrádek,rozcestí tur.cesthttp://www.klentnice.cz/index.php?nid=1433&lid=CZ&oid=143267 rozcestí u Klentnice křižovatka tur.cest křižovatka tur.cest zřícenina Kaple menší zřícenina,zajímavé stepy menší zřícenina,zajímavé stepy pod Martinkou masivní sklaní útes.Martinka je dominantou Pálavy přímo nad Horními Věstonicemi, asi 80 m vysoká severní stěna spadá svisle, částečně i převisle. Na vrcholu jsou zbytky hradu Neuhaus. Od severní strany přiléhá k Martince Obří kámen, předsunutá skalní věž spojená se stěnou Martinky vklíněným balvanem Špuntem. Výstupy na Martinku vyhledávají vyspělí lezci. masivní sklaní útes.Martinka je dominantou Pálavy přímo nad Horními Věstonicemi, asi 80 m vysoká severní stěna spadá svisle, částečně i převisle. Na vrcholu jsou zbytky hradu Neuhaus. Od severní strany přiléhá k Martince Obří kámen, předsunutá skalní věž spojená se stěnou Martinky vklíněným balvanem Špuntem. Výstupy na Martinku vyhledávají vyspělí lezci. Nad soutěskou-skalní masív Děvín a Bradlo Národní přírodní rezervace vznikla spojením býv. SPR Děvín, Soutěska a Kotelna. Je největší a nejvýznamnější rezervací CHKO Pálavá. Vstup pouze po značených cestách a naučné stezce. Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky. Část záp. úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou s vklíněným balvanem zv. Velký špunt, tvořícím nepravý skalní most. Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou, tzv. dealpinskou vegetaci s písečnicí velkokvětou (jediná lokalita v ČR), lomikamenem vždyživým a s pěchavou vápnomilnou. Především na jv. svahu Děvína se vytvořila krasová lesostep s ostrůvky mahalebkových doubrav s dřínem obecným a plochami drnových a skalních stepí s nejtypičtější pálavskou flórou v čele s nejpočetnějším výskytem kosatce nízkého v českých zemích. Na vrcholu Obory nalezneme na Moravě početně nejsilnější populaci kosatce skalního písečného. Rezervace hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Z hmyzu je to např. saranče modrokřídlá, jasoň… Národní přírodní rezervace vznikla spojením býv. SPR Děvín, Soutěska a Kotelna. Je největší a nejvýznamnější rezervací CHKO Pálavá. Vstup pouze po značených cestách a naučné stezce. Vrcholy Děvína a Kotelně jsou oddělené hlubokým sedlem Soutěsky. Část záp. úbočí Kotelné tvoří mohutné skály Martinky s velkou rozsedlinou s vklíněným balvanem zv. Velký špunt, tvořícím nepravý skalní most. Skalnaté útesy těchto svahů hostí vzácnou horskou, tzv. dealpinskou vegetaci s písečnicí velkokvětou (jediná lokalita v ČR), lomikamenem vždyživým a s pěchavou vápnomilnou. Především na jv. svahu Děvína se vytvořila krasová lesostep s ostrůvky mahalebkových doubrav s dřínem obecným a plochami drnových a skalních stepí s nejtypičtější pálavskou flórou v čele s nejpočetnějším výskytem kosatce nízkého v českých zemích. Na vrcholu Obory nalezneme na Moravě početně nejsilnější populaci kosatce skalního písečného. Rezervace hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Z hmyzu je to např. saranče modrokřídlá, jasoň… pod Dívčími Hrady křižovatka tur.cest křižovatka tur.cest Dívčí Hrady Zbytky kdysi významného a pevného hradu zvaného jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína.. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila. Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která ovšem bývala součastí obranného systému většiny dobových hradů. To znamená, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou dodnes patrny.… Zbytky kdysi významného a pevného hradu zvaného jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína.. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila. Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která ovšem bývala součastí obranného systému většiny dobových hradů. To znamená, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou dodnes patrny.… Dolní Věstonice Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu[1], která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi, která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů, které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Jedním z nejvýznamnějších zdejších archeologických nálezů byla Věstonická venuše. Od 1. července 2008 bude náleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci - habáni. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3%) Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pavlovských vrchů na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu[1], která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi, která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.Území obce bylo osídleno již od pravěku jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů, které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Jedním z nejvýznamnějších zdejších archeologických nálezů byla Věstonická venuše. Od 1. července 2008 bude náleziště zapsáno mezi Národní kulturní památky ČR.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci - habáni. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3%) PÁLAVA-pěší tůra Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde vČechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.Vítejte tedy na jednom z nejzajímavějších pěších výšlapů.Východiskem je Mikulov a červeně značená stezka.Přes nádherné město nad nímž dominuje Sv.Kopeček s kostelem dojdeme ke zdejšímu zámku se spoustou zajímavých expozic.Trasa dále městskými uličkami vystupuje na zř.Kozí Hrádek… Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde vČechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.Vítejte tedy na jednom z nejzajímavějších pěších výšlapů.Východiskem je Mikulov a červeně značená stezka.Přes nádherné město nad nímž dominuje Sv.Kopeček s kostelem dojdeme ke zdejšímu zámku se spoustou zajímavých expozic.Trasa dále městskými uličkami vystupuje na zř.Kozí Hrádek… 258 264 368 349 361 448 363 329 374 362 457 444 382 241 171