Peklem po povodni Už den před výletem jsem objevil značku, po které jsme měli vyrážet. Byla modrá, kousek za řekou se měla napojovat na červenou. Značeno moc dobře nebylo, ale k rozcestníku jsme se probojovali. Dokonce ani u něj jsme se nenechali zmást a šli těch dalších sto metrů k dalšímu. Tam už byla směrovka na náš první cíl, podle dámského časopisu sen všech žen, údolí Peklo. Problém byl v tom, že jsme museli projít předměstím České Lípy, a to bylo dlouhé a nepěkné. Na mapě, kterou jsem používal, to tak strašné nebylo, měřítko 1:75000. Cesta konečně odbočila od silnice, obešli jsme rybník Dubina a konečně se ocitli v lese. Zatáhlo se. Když jsme dorazili k začátku kýženého údolí, spustil liják. Těsně předtím jsme viděli, jak parta mladíků balí tábor pod skalním převisem. Trošku si asi přispali. Ta skála (Skautská)byla… Už den před výletem jsem objevil značku, po které jsme měli vyrážet. Byla modrá, kousek za řekou se měla napojovat na červenou. Značeno moc dobře nebylo, ale k rozcestníku jsme se probojovali. Dokonce ani u něj jsme se nenechali zmást a šli těch dalších sto metrů k dalšímu. Tam už byla směrovka na náš první cíl, podle dámského časopisu sen všech žen, údolí Peklo. Problém byl v tom, že jsme museli projít předměstím České Lípy, a to bylo dlouhé a nepěkné. Na mapě, kterou jsem používal, to tak strašné nebylo, měřítko 1:75000. Cesta konečně odbočila od silnice, obešli jsme rybník Dubina a konečně se ocitli v lese. Zatáhlo se. Když jsme dorazili k začátku kýženého údolí, spustil liják. Těsně předtím jsme viděli, jak parta mladíků balí tábor pod skalním převisem. Trošku si asi přispali. Ta skála (Skautská)byla…