Cinibulkova stezka Cinibulkova stezka je stezka naučná, příslušně žlutě značená. A ze Mšena samozřejmě stoupala a ještě po silnici. Ale doplnil jsem si sbírku cedulí. Byl to zlatý retvívr a opravdu vypadal trochu utrápeně. Pavlína zase utekla, minula otevřenou hospodu a za chvíli odbočku. Ještě, že mám, alespoň občas, silný hlas. Odbočovalo se z pohodlné cesty po pěšince ##:a href="//www.turistika.cz/rady/doprava-":##Doprava##:/a:## a z kopce. To nevěštilo nic dobrého, bylo jasné, že to, co sestoupáme, budeme muset vystoupat. Netušil jsem ale kolikrát. Hned po pár stech metrech nás značka vyhnala doleva, do kopce. Byly tu i vložky takřka lezecké (však tu i horolezci trénovali). Dostali jsme se na úzký skalní hřebínek, kde jsem, v rámci popadání dechu, pořídil i nějaký obrázek. Nad nejhorším stoupáním byla odpočívací lavička, kousek za ní zase odbočka, do dalšího údolí. Tím jsme došli k té pohodlné cestě, kterou jsme před nějakou dobou opustili. Chvíli vydržela. Vinula se ladnými… Cinibulkova stezka je stezka naučná, příslušně žlutě značená. A ze Mšena samozřejmě stoupala a ještě po silnici. Ale doplnil jsem si sbírku cedulí. Byl to zlatý retvívr a opravdu vypadal trochu utrápeně. Pavlína zase utekla, minula otevřenou hospodu a za chvíli odbočku. Ještě, že mám, alespoň občas, silný hlas. Odbočovalo se z pohodlné cesty po pěšince ##:a href="//www.turistika.cz/rady/doprava-":##Doprava##:/a:## a z kopce. To nevěštilo nic dobrého, bylo jasné, že to, co sestoupáme, budeme muset vystoupat. Netušil jsem ale kolikrát. Hned po pár stech metrech nás značka vyhnala doleva, do kopce. Byly tu i vložky takřka lezecké (však tu i horolezci trénovali). Dostali jsme se na úzký skalní hřebínek, kde jsem, v rámci popadání dechu, pořídil i nějaký obrázek. Nad nejhorším stoupáním byla odpočívací lavička, kousek za ní zase odbočka, do dalšího údolí. Tím jsme došli k té pohodlné cestě, kterou jsme před nějakou dobou opustili. Chvíli vydržela. Vinula se ladnými…