Madrid – egyptský chrám Debod (Templo de Debod) To, že za egyptskými památkami již dávno nemusíme jezdit na sever afrického kontinentu, dnes asi nikoho moc nepřekvapí. Jednu z takových možností nám už několik desetiletí nabízí také hlavní město Španělska. Egyptský chrám Debod, pocházející z počátku 2. století před naším letopočtem, byl prostě nedaleko jihoegyptského Asuánu v 60. letech minulého století rozebrán a mezi roky 1970 a 1972 v Madridu znovu sestaven a 20. července 1972 slavnostně otevřen. Díky tomu získala španělská metropole jednu ze svých nejzajímavějších a nejcennějších – i když určitě ne největších - pamětihodností. Navíc jedinou svého druhu na celém Pyrenejském poloostrově. A je velkým paradoxem, že mnozí Španělé o této památce nemají nejmenší tušení. O chrámu Debod by se jistě daly popsat stohy papíru i papyru, ale my se soustředíme pouze na to nejdůležitější. I tak toho bude dost a dost ... Původní dolnunubijskou malou svatyni založil kušitský král Adijalamani z Meroe a zasvětil ji… To, že za egyptskými památkami již dávno nemusíme jezdit na sever afrického kontinentu, dnes asi nikoho moc nepřekvapí. Jednu z takových možností nám už několik desetiletí nabízí také hlavní město Španělska. Egyptský chrám Debod, pocházející z počátku 2. století před naším letopočtem, byl prostě nedaleko jihoegyptského Asuánu v 60. letech minulého století rozebrán a mezi roky 1970 a 1972 v Madridu znovu sestaven a 20. července 1972 slavnostně otevřen. Díky tomu získala španělská metropole jednu ze svých nejzajímavějších a nejcennějších – i když určitě ne největších - pamětihodností. Navíc jedinou svého druhu na celém Pyrenejském poloostrově. A je velkým paradoxem, že mnozí Španělé o této památce nemají nejmenší tušení. O chrámu Debod by se jistě daly popsat stohy papíru i papyru, ale my se soustředíme pouze na to nejdůležitější. I tak toho bude dost a dost ... Původní dolnunubijskou malou svatyni založil kušitský král Adijalamani z Meroe a zasvětil ji…