Šumperk – Starobranská ulice Každé středověké město mělo nějakou významnou ulici, která sloužila jako slavnostní promenáda při návštěvách významných osobností, při různých slavnostech a nakonec i jako nejpohodlnější přístup do samotného centra města. V případě Šumperka, nebo původně Schönberga (Mährische = Moravského = Krásného vršku) to zcela nepochybně byla dnešní Starobranská ulice. Původní název ulice Dlouhá naznačuje že v jádru středověkého města vlastně byla skoro nejdelší a navíc ve středověku asi jedinou vstupní komunikací do města. Název ulice je odvozen od hlavní městské brány. Ta byla součástí městského opevnění, které ovšem vznikalo postupně a hotové bylo zřejmě až někdy na počátku 16. století, tedy minimálně 250 let po možném založení města. Zřejmě tehdy byla postavena i druhá městská brána v prostoru dnešní Lužickosrbské ulice tedy ze severního směru od dnešního náměstí Republiky. K jižní a východní straně města sice přiléhaly objekty kláštera a hradu (později zámku), ty ale byla od města stavebně… Každé středověké město mělo nějakou významnou ulici, která sloužila jako slavnostní promenáda při návštěvách významných osobností, při různých slavnostech a nakonec i jako nejpohodlnější přístup do samotného centra města. V případě Šumperka, nebo původně Schönberga (Mährische = Moravského = Krásného vršku) to zcela nepochybně byla dnešní Starobranská ulice. Původní název ulice Dlouhá naznačuje že v jádru středověkého města vlastně byla skoro nejdelší a navíc ve středověku asi jedinou vstupní komunikací do města. Název ulice je odvozen od hlavní městské brány. Ta byla součástí městského opevnění, které ovšem vznikalo postupně a hotové bylo zřejmě až někdy na počátku 16. století, tedy minimálně 250 let po možném založení města. Zřejmě tehdy byla postavena i druhá městská brána v prostoru dnešní Lužickosrbské ulice tedy ze severního směru od dnešního náměstí Republiky. K jižní a východní straně města sice přiléhaly objekty kláštera a hradu (později zámku), ty ale byla od města stavebně…