Madrid – krypta katedrály Panny Marie (Cripta de la Almudena) Kryptu, nacházející se pod katedrálou Santa Maria la Real de la Almudena, můžeme klidně označit za samostatný svatostánek. Nebo také za pantheon, lapidárium nebo uměleckou galerii. Má svůj samostatný vchod z ulice Cuesta de la Vega i odlišný architektonický sloh. Je totiž neorománská, navíc – na rozdíl od katedrály – orientována standardně v ose východ – západ. Je přitom zajímavé, že v otázce, jestli kryptu navrhl architekt Francisco de Cubas hned v této podobě nebo původně jako neogotickou, se jednotlivé informační prameny neshodují. Shoda panuje pouze v tom, že celou kryptu dovedl do stávající podoby Cubasův nástupce Enrique Maria Repullés a že byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1911. Někde se však vedle Repullése uvádí rovněž jeho souputník Miguel de Olabarría nebo následovník Juan Moya. Pětilodní kamenná krypta je postavena ve tvaru latinského kříže a postupně se rozšíří až do podoby devítilodí. Celkem v ní najdeme 558 sloupů, přičemž 50 z nich,… Kryptu, nacházející se pod katedrálou Santa Maria la Real de la Almudena, můžeme klidně označit za samostatný svatostánek. Nebo také za pantheon, lapidárium nebo uměleckou galerii. Má svůj samostatný vchod z ulice Cuesta de la Vega i odlišný architektonický sloh. Je totiž neorománská, navíc – na rozdíl od katedrály – orientována standardně v ose východ – západ. Je přitom zajímavé, že v otázce, jestli kryptu navrhl architekt Francisco de Cubas hned v této podobě nebo původně jako neogotickou, se jednotlivé informační prameny neshodují. Shoda panuje pouze v tom, že celou kryptu dovedl do stávající podoby Cubasův nástupce Enrique Maria Repullés a že byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1911. Někde se však vedle Repullése uvádí rovněž jeho souputník Miguel de Olabarría nebo následovník Juan Moya. Pětilodní kamenná krypta je postavena ve tvaru latinského kříže a postupně se rozšíří až do podoby devítilodí. Celkem v ní najdeme 558 sloupů, přičemž 50 z nich,…