Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale nejčastěji se uvádí 7. červen, kdy Prusko obsadilo Holštýnsko pod správou Rakouska.   Válka skončila vítězstvím Pruska, následovalo vyjednávání v Mikulově a podpisem mírové smlouvy 23. srpna 1866 v Praze (Pražský mír). Je zajímavé, že se nejednalo o válku dobyvačnou, jelikož po jejím skončení zůstalo území poraženého Rakouska ze strany Pruska nedotčené. V konfliktu šlo o upevnění pozic v regionu, kde původně mělo největší moc Rakousko, ale po válce ho vystřídalo Prusko, které tím posílilo svou moc a chystalo se na vytvoření Pruského císařství a později jednotného státu Němců. V Rakousku se naopak oslabila centralizovaná moc a následně došlo k rozdělení země na dva polické útvary (byť s jedním panovníkem), na Rakousko a… Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale nejčastěji se uvádí 7. červen, kdy Prusko obsadilo Holštýnsko pod správou Rakouska.   Válka skončila vítězstvím Pruska, následovalo vyjednávání v Mikulově a podpisem mírové smlouvy 23. srpna 1866 v Praze (Pražský mír). Je zajímavé, že se nejednalo o válku dobyvačnou, jelikož po jejím skončení zůstalo území poraženého Rakouska ze strany Pruska nedotčené. V konfliktu šlo o upevnění pozic v regionu, kde původně mělo největší moc Rakousko, ale po válce ho vystřídalo Prusko, které tím posílilo svou moc a chystalo se na vytvoření Pruského císařství a později jednotného státu Němců. V Rakousku se naopak oslabila centralizovaná moc a následně došlo k rozdělení země na dva polické útvary (byť s jedním panovníkem), na Rakousko a…