Sobotín – Štětínov – Hohe Warte Jsou místa, kde byl člověk snad stokrát, přesto občas objeví něco, co mu dosud unikalo. Serpentinou na sobotínské straně sedla nad Maršíkovem jsem určitě projel minimálně stokrát a víceméně bez většího zájmu mě ponechávala vystupující kamenná zeď. Inu člověk si říká podpůrná zeď u silnice. Ale četba místního vlastivědného časopisu mě navedla se na tu zeď podívat poněkud detailněji. Nuže, v Sobotíně (místní části Štětínov) se do 30. let minulého století (to už byly dávno za svou slávou) rozkládaly provozy železárny, které v 19. století dokonce patřily k největším firmám svého druhu v tehdejší Rakousku (později Rakousku-Uhersku). Jejich úpadek začal v 70. letech 19. století, nicméně přetrvaly až do století následujícího. V železárnách jak je známo se hodně taví, tedy používají hořlavé materiály. Aby při neopatrné manipulaci nedošlo k nějakému požáru, bylo potřeba činit proti tomu patřičná opatření. Tehdejší doba ovšem neznala dnešní elektroniku a protipožární čidla musela nahradit… Jsou místa, kde byl člověk snad stokrát, přesto občas objeví něco, co mu dosud unikalo. Serpentinou na sobotínské straně sedla nad Maršíkovem jsem určitě projel minimálně stokrát a víceméně bez většího zájmu mě ponechávala vystupující kamenná zeď. Inu člověk si říká podpůrná zeď u silnice. Ale četba místního vlastivědného časopisu mě navedla se na tu zeď podívat poněkud detailněji. Nuže, v Sobotíně (místní části Štětínov) se do 30. let minulého století (to už byly dávno za svou slávou) rozkládaly provozy železárny, které v 19. století dokonce patřily k největším firmám svého druhu v tehdejší Rakousku (později Rakousku-Uhersku). Jejich úpadek začal v 70. letech 19. století, nicméně přetrvaly až do století následujícího. V železárnách jak je známo se hodně taví, tedy používají hořlavé materiály. Aby při neopatrné manipulaci nedošlo k nějakému požáru, bylo potřeba činit proti tomu patřičná opatření. Tehdejší doba ovšem neznala dnešní elektroniku a protipožární čidla musela nahradit…