Raxalpe a Hohe Wand - září 2008 Slovo dalo slovo a už jsem byla přihlášená na výlet do Rakouska. Předpověď počasí na víkend vypadala slibně, a tak jsme ve čtvrtek ráno po čtvrté hodině se ségrou a Tomem vyrazili. V Drahotuších jsme nabrali Peťu Voldána, Wolfa občas zvaného a vydali jsme se na cestu scílovou stanicí Raxalpe a HOHE WAND. Ráno kolem deváté jsme dorazili na místo. Počasí nevypadalo nikterak vábně. Pršelo, místy až s*alo, jak by řekl můj tatínek. Prostě to Zákopčaníkovi zase nevyšlo ;-). To nám ale vůbec nevadilo, a tak jsme obuli pohorky a vydali se na cestu. Auto jsme nechali zaparkované kousek u tunelu u Weichtelshausu. Stoupali jsme nejdřív lesem a potom po železných schodech. Cesta údolím Höllentalu nás dovedla až kferratě Teufelsbadstube (2,5 - B, 725m, 3:15h) . Přestalo trošku pršet a místy to dokonce vypadalo, že se to začíná… Slovo dalo slovo a už jsem byla přihlášená na výlet do Rakouska. Předpověď počasí na víkend vypadala slibně, a tak jsme ve čtvrtek ráno po čtvrté hodině se ségrou a Tomem vyrazili. V Drahotuších jsme nabrali Peťu Voldána, Wolfa občas zvaného a vydali jsme se na cestu scílovou stanicí Raxalpe a HOHE WAND. Ráno kolem deváté jsme dorazili na místo. Počasí nevypadalo nikterak vábně. Pršelo, místy až s*alo, jak by řekl můj tatínek. Prostě to Zákopčaníkovi zase nevyšlo ;-). To nám ale vůbec nevadilo, a tak jsme obuli pohorky a vydali se na cestu. Auto jsme nechali zaparkované kousek u tunelu u Weichtelshausu. Stoupali jsme nejdřív lesem a potom po železných schodech. Cesta údolím Höllentalu nás dovedla až kferratě Teufelsbadstube (2,5 - B, 725m, 3:15h) . Přestalo trošku pršet a místy to dokonce vypadalo, že se to začíná…