Budapešť – kostel sv. Máří Magdalény (Budapest - Mária Magdolna-templom) Oblíbeným typem památek bývají magické zříceniny a rozvaliny sakrálních staveb, nacházejících se v „různém stupni rozkladu“, většinou již nějakými těmi konzervanty regulovaným. Jednu takovou najdeme i v památkově nejbohatší části hlavního města Maďarska, tedy na Hradním vrchu. Stavba kostela Marie z Magdaly byla – ještě v raně gotickém stylu – zahájena již v průběhu 13. století, aby byl chrám v 15. století rozšířen a definitivně dokončen až roku 1786. Jednalo se tedy o nejstarší kostel v prostorách Budínského hradu a na jeho „půvabu a charismatu“ nic nezměnil ani fakt, že se do dnešní doby dochovala v plné kráse pouze - ne zcela původní, ale jistě tajemná – věž, ani skutečnost, že – alespoň podle některých zahraničních informačních zdrojů - byl kostel v době turecké nadvlády nějakou dobu přeměněn na mešitu. Poté se sem nastěhovali františkánští mniši a chrám byl přestavěn v barokním stylu. Josef II. je sice brzy vyhnal, ale přesto se zde ještě v roce 1792… Oblíbeným typem památek bývají magické zříceniny a rozvaliny sakrálních staveb, nacházejících se v „různém stupni rozkladu“, většinou již nějakými těmi konzervanty regulovaným. Jednu takovou najdeme i v památkově nejbohatší části hlavního města Maďarska, tedy na Hradním vrchu. Stavba kostela Marie z Magdaly byla – ještě v raně gotickém stylu – zahájena již v průběhu 13. století, aby byl chrám v 15. století rozšířen a definitivně dokončen až roku 1786. Jednalo se tedy o nejstarší kostel v prostorách Budínského hradu a na jeho „půvabu a charismatu“ nic nezměnil ani fakt, že se do dnešní doby dochovala v plné kráse pouze - ne zcela původní, ale jistě tajemná – věž, ani skutečnost, že – alespoň podle některých zahraničních informačních zdrojů - byl kostel v době turecké nadvlády nějakou dobu přeměněn na mešitu. Poté se sem nastěhovali františkánští mniši a chrám byl přestavěn v barokním stylu. Josef II. je sice brzy vyhnal, ale přesto se zde ještě v roce 1792…