Třebíč – sousoší svatého Cyrila a Metoděje Nepřišli se tenkrát sice proslavit, ale ještě dnes k nim vzhlížíme s velkou úctou a zamýšlíme se nad významem příchodu cyrilometodějské mise.   Když kníže Rostislav pozval Cyrila a Metoděje do naší země, aby mohli lidé přijmout křesťanství v řeči, které lidé rozuměli, tak věrozvěsti procházeli při své misi také územím třebíčského děkanství.   Proto se ve městě Třebíč snažili dlouhou vytvořit sousoší svatého Cyrila a Metoděje. A jelikož se blížilo výročí tisíce let od příchodu na Moravu, tak plány v druhé polovině 19. století nabraly reálnou podobu. Organizační výbor pro postavení sousoší uspořádal veřejnou sbírku, jejíž výtěžek činil 2.487 zlatých.   Nejprve se obrátili na Josefa V. Myslbeka, jehož návrh se jim sice líbil, ale finance nikoliv. Proto se rozhodli pro myšlenku sochaře Ludvíka Šimka, jehož návrh zhmotnil sochař Bernard Otto Seeling. S vytvořením podstavce mu pomohl kameník Josef Hraba z Počátek. Ještě předtím… Nepřišli se tenkrát sice proslavit, ale ještě dnes k nim vzhlížíme s velkou úctou a zamýšlíme se nad významem příchodu cyrilometodějské mise.   Když kníže Rostislav pozval Cyrila a Metoděje do naší země, aby mohli lidé přijmout křesťanství v řeči, které lidé rozuměli, tak věrozvěsti procházeli při své misi také územím třebíčského děkanství.   Proto se ve městě Třebíč snažili dlouhou vytvořit sousoší svatého Cyrila a Metoděje. A jelikož se blížilo výročí tisíce let od příchodu na Moravu, tak plány v druhé polovině 19. století nabraly reálnou podobu. Organizační výbor pro postavení sousoší uspořádal veřejnou sbírku, jejíž výtěžek činil 2.487 zlatých.   Nejprve se obrátili na Josefa V. Myslbeka, jehož návrh se jim sice líbil, ale finance nikoliv. Proto se rozhodli pro myšlenku sochaře Ludvíka Šimka, jehož návrh zhmotnil sochař Bernard Otto Seeling. S vytvořením podstavce mu pomohl kameník Josef Hraba z Počátek. Ještě předtím…