Švýcarsko 2011 - 8. den - Cesta domů Vstáváme okolo šesté hodiny ranní. Během snídaně dobalujeme poslední věci a úderem sedmé hodiny opouštíme naše ubytování. Absolvujeme poslední jízdu tramvají na nádraží, kde přestupujeme na vlak do Basileje. V Basileji se máti velice diví, proč musíme tentokrát na autobus, když při příjezdu jsme jeli rovnou z letiště vlakem. Dává mi to hodně práce jí vysvětlit, že i z letiště jsme k basilejskému nádraží jeli autobusem. Ale obávám se, že veškerá má snaha byla marná. Na letišti se bez problémů odbavujeme a s drobnými obtížemi procházíme příliš citlivě nastavenými rentgeny. Do odletu zbývá to, co zná každý letecký cestovatel. Nekonečné čekání. Čekání si naštěstí zkracujeme dlouhou docházkovou dobou ke gejtu. Letiště je celé opuštěné, dalo by se říci, že zde chcípnul pes. Venku se žení všichni čerti a já zlehka připravuji máti na to, že by let nemusel být tak klidný jako při cestě z Prahy za jasného počasí. Konečně nastává hodina H a minuta M - otevírá se… Vstáváme okolo šesté hodiny ranní. Během snídaně dobalujeme poslední věci a úderem sedmé hodiny opouštíme naše ubytování. Absolvujeme poslední jízdu tramvají na nádraží, kde přestupujeme na vlak do Basileje. V Basileji se máti velice diví, proč musíme tentokrát na autobus, když při příjezdu jsme jeli rovnou z letiště vlakem. Dává mi to hodně práce jí vysvětlit, že i z letiště jsme k basilejskému nádraží jeli autobusem. Ale obávám se, že veškerá má snaha byla marná. Na letišti se bez problémů odbavujeme a s drobnými obtížemi procházíme příliš citlivě nastavenými rentgeny. Do odletu zbývá to, co zná každý letecký cestovatel. Nekonečné čekání. Čekání si naštěstí zkracujeme dlouhou docházkovou dobou ke gejtu. Letiště je celé opuštěné, dalo by se říci, že zde chcípnul pes. Venku se žení všichni čerti a já zlehka připravuji máti na to, že by let nemusel být tak klidný jako při cestě z Prahy za jasného počasí. Konečně nastává hodina H a minuta M - otevírá se…