Aš – rozhledna Háj V 60. letech 19. století se nad městem Aš nacházel v nadmořské výšce 758 metrů holý a celkem nevzhledný kopec jménem Háj, na kterém se rozhodli vybudovat ašští nadšenci v čele s Jiřím Ungerem lesní park s odpočinkovou zónou.   Logicky se také objevila myšlenka vybudovat tady rozhlednu. První vážný záměr je datován do roku 1874, ale nebylo dost peněz, které se nepodařilo sehnat ani během následujících dvaceti let. Změna nastala až v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. O tři roky později byl založen Výbor pro výstavbu rozhledny, která měla být pojmenována po uctívaném německém kancléři.   Poté, co se podařilo shromáždit dostatečné prostředky, byl osloven architekt Wilhelm Kreis, který byl označován jako otec Bismarckových sloupů. První dva návrhy výbor odmítl, ale třetí získal naopak jednomyslnou podporu a navíc v roce&nbsp… V 60. letech 19. století se nad městem Aš nacházel v nadmořské výšce 758 metrů holý a celkem nevzhledný kopec jménem Háj, na kterém se rozhodli vybudovat ašští nadšenci v čele s Jiřím Ungerem lesní park s odpočinkovou zónou.   Logicky se také objevila myšlenka vybudovat tady rozhlednu. První vážný záměr je datován do roku 1874, ale nebylo dost peněz, které se nepodařilo sehnat ani během následujících dvaceti let. Změna nastala až v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. O tři roky později byl založen Výbor pro výstavbu rozhledny, která měla být pojmenována po uctívaném německém kancléři.   Poté, co se podařilo shromáždit dostatečné prostředky, byl osloven architekt Wilhelm Kreis, který byl označován jako otec Bismarckových sloupů. První dva návrhy výbor odmítl, ale třetí získal naopak jednomyslnou podporu a navíc v roce&nbsp…