Klimczok Klimczok, dříve také Klimczak (1117 m n. m.) - vrchol v Beskidu Śląskim (polských Slezských Beskydech) v severovýchodní části Pásma Baraní hory. Přes vrchol prochází administrativní hranice města Bielsko-Biała , a právě Klimczok je tak nejvyšším bodem celého města. Procházela zde i historická hranice mezi Slezskem a Malopolskem. Je situovaný v hřebeni táhnoucím se od jihozápadu z Trzech Kopców. Na jeho vrcholu se tento hřeben rozděluje na dvě větve. Severní větev pozvolna klesá k vrcholu Szyndzielnia (1028 m) a východní větev směřuje přes sedlo Siodło pod Klimczokiem (1042 m) k výraznému vrcholu Magury (1109 m). Vrcholek Klimczoka má plochý zaoblený tvar povrchu. Hřebeny, které z něho vybíhají, jsou dosti široké, ale jejich úbočí klesající k severovýchodu do Doliny Białki jsou dosti strmé a porostlé smrkovými bučinami. Na severovýchodních úbočích pramení i zdrojnice říčky Białej. Na vrcholu hory je ocelový stožár z… Klimczok, dříve také Klimczak (1117 m n. m.) - vrchol v Beskidu Śląskim (polských Slezských Beskydech) v severovýchodní části Pásma Baraní hory. Přes vrchol prochází administrativní hranice města Bielsko-Biała , a právě Klimczok je tak nejvyšším bodem celého města. Procházela zde i historická hranice mezi Slezskem a Malopolskem. Je situovaný v hřebeni táhnoucím se od jihozápadu z Trzech Kopców. Na jeho vrcholu se tento hřeben rozděluje na dvě větve. Severní větev pozvolna klesá k vrcholu Szyndzielnia (1028 m) a východní větev směřuje přes sedlo Siodło pod Klimczokiem (1042 m) k výraznému vrcholu Magury (1109 m). Vrcholek Klimczoka má plochý zaoblený tvar povrchu. Hřebeny, které z něho vybíhají, jsou dosti široké, ale jejich úbočí klesající k severovýchodu do Doliny Białki jsou dosti strmé a porostlé smrkovými bučinami. Na severovýchodních úbočích pramení i zdrojnice říčky Białej. Na vrcholu hory je ocelový stožár z…