Geostezka Po stopách těžby železných rud Již počátkem 16. století se v pískovcové oblasti mezi Doksy a Hamrem na Jezeře rozvinulo dobývání železných rud. Železnorudné doly bývaly běžně situovány do horských oblastí, kde vycházejí na povrch tvrdé krystalinické horniny. Těžba železa uprostřed pískovcových skalních měst byla dost problematická, ale přesto se v těchto místech dochovaly důmyslné systémy důlních děl. Byly to např. jámy (tzv. pinky) a příkopy až několik set metrů dlouhé, svislé šachty a štoly. A také velké objemy vytěžené hlušiny na haldách, dnes již zarostlých lesem, svědčí o značném rozsahu původní těžby. Nejstarší důlní areál se v této oblasti nacházel na vrchu Děvíně a na Hamerském Špičáku, kde se dodnes zachovalo několik štol. Zdejší doly dodávaly rudu pro místní hamr, který zde stával až do roku 1636. Těžbu železa na Mimoňsku znovu obnovil až v polovině 18. století majitel panství hrabě Adam František Hartig. V té době vyrostly další doly u Stráže pod Ralskem a Svébořic, které fungovaly… Již počátkem 16. století se v pískovcové oblasti mezi Doksy a Hamrem na Jezeře rozvinulo dobývání železných rud. Železnorudné doly bývaly běžně situovány do horských oblastí, kde vycházejí na povrch tvrdé krystalinické horniny. Těžba železa uprostřed pískovcových skalních měst byla dost problematická, ale přesto se v těchto místech dochovaly důmyslné systémy důlních děl. Byly to např. jámy (tzv. pinky) a příkopy až několik set metrů dlouhé, svislé šachty a štoly. A také velké objemy vytěžené hlušiny na haldách, dnes již zarostlých lesem, svědčí o značném rozsahu původní těžby. Nejstarší důlní areál se v této oblasti nacházel na vrchu Děvíně a na Hamerském Špičáku, kde se dodnes zachovalo několik štol. Zdejší doly dodávaly rudu pro místní hamr, který zde stával až do roku 1636. Těžbu železa na Mimoňsku znovu obnovil až v polovině 18. století majitel panství hrabě Adam František Hartig. V té době vyrostly další doly u Stráže pod Ralskem a Svébořic, které fungovaly…