Pomník jezdecké srážky u Střezetic Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se střetlo v boji přes jedenáct tisíc jezdců obou znepřátelených armád. Srážka trvala pouhou půlhodinu, od 16.15 do 16.45 hodin. Ztráty však byly obrovské: 102 důstojníků, 1.511 mužů a 2.094 koní. Od té doby větší jezdeckou srážku dějiny nepamatují. S myšlenkou postavit pomník této krvavé události přišel Ústřední spolek pro udržování válečných pomníků z roku 1866 v Čechách již v roce 1913. Spolek zakoupil pozemek, zadal zpracování návrhu pomníku známému architektovi Václavu Weinzettlovi a začal se sbírkou finančních prostředků. Slavnostní odhalení plánoval na 3. červenec 1916, v den 50. výročí bitvy u Hradce Králové. Plány spolku byly zmařeny začátkem první světové války v roce 1914 a rozpadem habsburské monarchie v… Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory se střetlo v boji přes jedenáct tisíc jezdců obou znepřátelených armád. Srážka trvala pouhou půlhodinu, od 16.15 do 16.45 hodin. Ztráty však byly obrovské: 102 důstojníků, 1.511 mužů a 2.094 koní. Od té doby větší jezdeckou srážku dějiny nepamatují. S myšlenkou postavit pomník této krvavé události přišel Ústřední spolek pro udržování válečných pomníků z roku 1866 v Čechách již v roce 1913. Spolek zakoupil pozemek, zadal zpracování návrhu pomníku známému architektovi Václavu Weinzettlovi a začal se sbírkou finančních prostředků. Slavnostní odhalení plánoval na 3. červenec 1916, v den 50. výročí bitvy u Hradce Králové. Plány spolku byly zmařeny začátkem první světové války v roce 1914 a rozpadem habsburské monarchie v…