Starý lom na úpatí Bukovce O tom, že hora Bukovec (1.005 m n. m.) je geologickou zvláštností uprostřed žulových Jizerských hor, jsem psal již v článku „Bukovec – dominanta Jizerky“. Pouze připomenu, že hora vznikla ve třetihorách proražením čedičové lávy prvohorním žulovým masivem. Láva vytvořila komín kuželovitého tvaru. Geologové potvrdí, že zdejší čedičová hornina náleží do skupiny alkalických bazaltů a obvykle je označována jako olivinický nefelinit. Na čerstvém lomu má barvu šedočernou až černou. Na první pohled je celistvá se znatelnými zrny světlezeleného olivínu.  Hora Bukovec se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci vyhlášené v roce 1960. Čedič se tu tedy již netěží. Ještě v meziválečném období se však těžil, a to ve třech lomech. V jednom větším a ve dvou menších. Vyrábělo se zde kvalitní drcené kamenivo hodící se především do spodní stavby komunikací. Přiložené fotografie jsou z většího lomu… O tom, že hora Bukovec (1.005 m n. m.) je geologickou zvláštností uprostřed žulových Jizerských hor, jsem psal již v článku „Bukovec – dominanta Jizerky“. Pouze připomenu, že hora vznikla ve třetihorách proražením čedičové lávy prvohorním žulovým masivem. Láva vytvořila komín kuželovitého tvaru. Geologové potvrdí, že zdejší čedičová hornina náleží do skupiny alkalických bazaltů a obvykle je označována jako olivinický nefelinit. Na čerstvém lomu má barvu šedočernou až černou. Na první pohled je celistvá se znatelnými zrny světlezeleného olivínu.  Hora Bukovec se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci vyhlášené v roce 1960. Čedič se tu tedy již netěží. Ještě v meziválečném období se však těžil, a to ve třech lomech. V jednom větším a ve dvou menších. Vyrábělo se zde kvalitní drcené kamenivo hodící se především do spodní stavby komunikací. Přiložené fotografie jsou z většího lomu…