Gabrielina Huť. Zaniklá obec, která stávala na rozhraní údolí Telčského a Načetínského potoka. Od poloviny 17. století zde byla osada lesních dělníků a uhlířů. S rozvojem těžby kovových rud v Krušných horách došlo i k rozvoji jejich zpracování. A tak koncem 18. století, v místě kde byl dostatek dřeva, nechal majitel Červeného Hrádku, hrabě Rottenhan, postavit železárnu a pojmenoval ji po své dceři Gabriele. Začátkem 19. století došlo k dalšímu rozšíření výroby. Byla postavena vysoká pec, drtírny rudy, hamry,válcovna plechů,cínárna, parní elektrárna a zařízení na výrobu šindeklů. Nedostatek černého uhlí, propad cen ocelocých produktů a špatné dopravní spojení vedly v roce 1882 k ukončení výroby. Hutní výroba byla nahrazena továrnou na lepenku. Vesnice byla závislá na průmyslové výrobě a tak s úbytkem práce také začali ubývat obyvatelé vesnice. Před II. světovou válkou zde žilo okolo 150 obyvatel, téměř všichni německé národnosti. Po roce 1945 byli odsunuti do Německa… Zaniklá obec, která stávala na rozhraní údolí Telčského a Načetínského potoka. Od poloviny 17. století zde byla osada lesních dělníků a uhlířů. S rozvojem těžby kovových rud v Krušných horách došlo i k rozvoji jejich zpracování. A tak koncem 18. století, v místě kde byl dostatek dřeva, nechal majitel Červeného Hrádku, hrabě Rottenhan, postavit železárnu a pojmenoval ji po své dceři Gabriele. Začátkem 19. století došlo k dalšímu rozšíření výroby. Byla postavena vysoká pec, drtírny rudy, hamry,válcovna plechů,cínárna, parní elektrárna a zařízení na výrobu šindeklů. Nedostatek černého uhlí, propad cen ocelocých produktů a špatné dopravní spojení vedly v roce 1882 k ukončení výroby. Hutní výroba byla nahrazena továrnou na lepenku. Vesnice byla závislá na průmyslové výrobě a tak s úbytkem práce také začali ubývat obyvatelé vesnice. Před II. světovou válkou zde žilo okolo 150 obyvatel, téměř všichni německé národnosti. Po roce 1945 byli odsunuti do Německa…