Pralouka u Jizerky Přijedete-li do ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/jizerky":##Jizerky##:/a:##, nejvýše položené osady v Jizerských horách, můžete se hned u parkoviště Mořina pokochat pohledem na pralouku, která se rozprostírá až po hranici lesa Bukovce. Na první pohled můžete mít dojem, že se jedná o louku jako každou jinou. Určitý rozdíl tu však je. Toto bezlesí nevzniklo zásahem lidské ruky, jako na nedalekých loukách v Jizerce, ale existovalo zde ještě před příchodem člověka, před prvním osídlením. Za normálních okolností by louka zarostla během několika let stromy, klečí a jinými náletovými dřevinami k nepoznání. Na zdejší louce tomu tak nebylo. Mohou za to severozápadní větry, které po nárazu do Bukovce zrychlily stoupání do sedla a na jihozápadní až jižní úpatí kuželovité hory, dnešní pralouku, navály značné množství sněhu. Vysoká pokrývka vydržela dlouho do jara a znesnadňovala tak růstu dřevin. Vzniklé světliny spásala lesní zvěř, tím se nevědomky zasloužila o vznik tohoto… Přijedete-li do ##:a href="//www.turistika.cz/cestopisy/jizerky":##Jizerky##:/a:##, nejvýše položené osady v Jizerských horách, můžete se hned u parkoviště Mořina pokochat pohledem na pralouku, která se rozprostírá až po hranici lesa Bukovce. Na první pohled můžete mít dojem, že se jedná o louku jako každou jinou. Určitý rozdíl tu však je. Toto bezlesí nevzniklo zásahem lidské ruky, jako na nedalekých loukách v Jizerce, ale existovalo zde ještě před příchodem člověka, před prvním osídlením. Za normálních okolností by louka zarostla během několika let stromy, klečí a jinými náletovými dřevinami k nepoznání. Na zdejší louce tomu tak nebylo. Mohou za to severozápadní větry, které po nárazu do Bukovce zrychlily stoupání do sedla a na jihozápadní až jižní úpatí kuželovité hory, dnešní pralouku, navály značné množství sněhu. Vysoká pokrývka vydržela dlouho do jara a znesnadňovala tak růstu dřevin. Vzniklé světliny spásala lesní zvěř, tím se nevědomky zasloužila o vznik tohoto…