Královský hrad ve Varšavě Královský palác byl až do dělení Polska v 18. století sídlem polských panovníků. Mezi lety 1926 a 1939 zde sídlili polští prezidenti. Za vlády Konráda II. Mazovského koncem 13. století zde bylo vystavěno dřevohliněné hradiště. Dobové prameny o něm mluví jako o Malém dvoře. Za jeho nástupce Kazimíra I. přibyla první zděná stavba - Velká věž. Janusz I. nechal na počátku 15. století vystavět patrový gotický hrad, známý jako Velký dvůr. Stavba zcela změnila význam celého hradiště a od roku 1414 byla sídlem mazovských knížat. Roku 1526 se stal Velký dvůr královskou rezidencí. V průběhu času byl hrad několikrát přetavěn a opravován, naposledy před 2. světovou válkou. Za německé invaze do Polska a Varšavského povstání byl značně poškozen a na konci války byly zbytky hradu odstřeleny.  Trosky nebyly až do začátku 70. let, kdy začaly rekonstrukční práce, odklizeny. V roce 1974 se opět rozběhly hodiny na hradní věži. Symbolicky ve stejný čas, kdy je zastavilo německé bombardování.… Královský palác byl až do dělení Polska v 18. století sídlem polských panovníků. Mezi lety 1926 a 1939 zde sídlili polští prezidenti. Za vlády Konráda II. Mazovského koncem 13. století zde bylo vystavěno dřevohliněné hradiště. Dobové prameny o něm mluví jako o Malém dvoře. Za jeho nástupce Kazimíra I. přibyla první zděná stavba - Velká věž. Janusz I. nechal na počátku 15. století vystavět patrový gotický hrad, známý jako Velký dvůr. Stavba zcela změnila význam celého hradiště a od roku 1414 byla sídlem mazovských knížat. Roku 1526 se stal Velký dvůr královskou rezidencí. V průběhu času byl hrad několikrát přetavěn a opravován, naposledy před 2. světovou válkou. Za německé invaze do Polska a Varšavského povstání byl značně poškozen a na konci války byly zbytky hradu odstřeleny.  Trosky nebyly až do začátku 70. let, kdy začaly rekonstrukční práce, odklizeny. V roce 1974 se opět rozběhly hodiny na hradní věži. Symbolicky ve stejný čas, kdy je zastavilo německé bombardování.…