Lázně Bohdaneč a barokní kostel sv. Maří Magdalény s komínem na střeše První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Architektura města Lázní Bohdanče je sice významně ovlivněna činností významného architekta Josefa Gočára, ale první, co většinou padne člověku do oka, je místní kostel sv. Maří Magdalény.   Jedná se o barokní jednolodní kostel, který postavil podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj, dílo Abrahama Chrudimského z roku 1646. Ale roku 1722 postihl město velký požár, který zasáhl také kostel, jehož věž byla pobořena.   Naštěstí byl kostel opraven a tak uvnitř věže bije celkem pět zvonů. Podle pověsti při slévání největšího z nich v roce 1603 se protlačilo několik jeptišek, které naházely do formy dukáty, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží.   Velkou zajímavostí je, že ve střeše věže je dodnes vidět komín od pece ve věžní světnici,… První písemná zmínka o Bohdanči je z roku 1343. Architektura města Lázní Bohdanče je sice významně ovlivněna činností významného architekta Josefa Gočára, ale první, co většinou padne člověku do oka, je místní kostel sv. Maří Magdalény.   Jedná se o barokní jednolodní kostel, který postavil podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička. Věž kostela měla kdysi kromě hodin i malovaný orloj, dílo Abrahama Chrudimského z roku 1646. Ale roku 1722 postihl město velký požár, který zasáhl také kostel, jehož věž byla pobořena.   Naštěstí byl kostel opraven a tak uvnitř věže bije celkem pět zvonů. Podle pověsti při slévání největšího z nich v roce 1603 se protlačilo několik jeptišek, které naházely do formy dukáty, aby zvon též zlatem zněl ke cti a slávě Boží.   Velkou zajímavostí je, že ve střeše věže je dodnes vidět komín od pece ve věžní světnici,…