Lisabon – královský panteon Braganzů (Lisboa - Panteão da Dinastia de Bragança) Ani v Lisabonu není výjimkou, když narazíme na významnou a zajímavou historickou památku, která je součástí jiné – samozřejmě rovněž nesmírně pozoruhodné a slavné – pamětihodnosti. Ideálním příkladem může být panteon královské dynastie Braganzů (Bragança), který najdeme v prostorách zdejšího kláštera São Vicente de Fora, konkrétně v jeho někdejším refektáři. Tento rod vládl v Portugalsku v období let 1640 až 1910 (od roku 1853 však vládl už pod „hlavičkou“ Bragança – Wettin). Kořeny tohoto rodu sice sahají až do konce 14. století (coby Avisové vlastně panovali už v období let 1385 až 1580), ale za oficiálního zakladatele je považován až v roce 1422 vévoda Afonso z Braganzy. Součástí klášterního panteonu také nejsou pouze hrobky královské, ale i knížecí, vévodské a regentské. Na druhé straně zde hrobky některých významných členů rodu zcela chybí. Je to pochopitelné, protože Braganzové vládli rovněž v Brazílii, a tak jsou někteří členové panovnického… Ani v Lisabonu není výjimkou, když narazíme na významnou a zajímavou historickou památku, která je součástí jiné – samozřejmě rovněž nesmírně pozoruhodné a slavné – pamětihodnosti. Ideálním příkladem může být panteon královské dynastie Braganzů (Bragança), který najdeme v prostorách zdejšího kláštera São Vicente de Fora, konkrétně v jeho někdejším refektáři. Tento rod vládl v Portugalsku v období let 1640 až 1910 (od roku 1853 však vládl už pod „hlavičkou“ Bragança – Wettin). Kořeny tohoto rodu sice sahají až do konce 14. století (coby Avisové vlastně panovali už v období let 1385 až 1580), ale za oficiálního zakladatele je považován až v roce 1422 vévoda Afonso z Braganzy. Součástí klášterního panteonu také nejsou pouze hrobky královské, ale i knížecí, vévodské a regentské. Na druhé straně zde hrobky některých významných členů rodu zcela chybí. Je to pochopitelné, protože Braganzové vládli rovněž v Brazílii, a tak jsou někteří členové panovnického…