Vernerův mlýn Vernerův mlýn v Brlohu u Loun je historickým mlýnem o dvou složeních na vrchní vodu. Tento mlýn byl v roce 2007 prohlášen Národním památkovým ústavem za kulturní památku. Vznik brložského mlýna, součást vrchnostenského majetku cítolibského panství, je možno ohraničit I.čtvrtinou 17.století (zřejmě kolem r.1630). V jeho držení se vystřídaly čtyři významné mlynářské rody tohoto regionu – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Hlavní, pozdně barokní budova mlýna, která byla při modernizaci technologie na přelomu 18. a 19. století opatřena stylově velmi čistou a dekorativně uměřenou empírovou fasádou, je členěna do dvou prostorových celků. Levá, dvoupodlažní část sloužila administrativním a bytovým účelům, pravá, pětipodlažní část obsahuje vlastní mlecí provoz. Pozoruhodným faktem, který se málokteré památce poštěstí, je téměř komplexní zachování všech provozních segmentů, technologických celků, dobových technických detailů i měřicíc a dalších přístrojů a „udělání“ ve všech… Vernerův mlýn v Brlohu u Loun je historickým mlýnem o dvou složeních na vrchní vodu. Tento mlýn byl v roce 2007 prohlášen Národním památkovým ústavem za kulturní památku. Vznik brložského mlýna, součást vrchnostenského majetku cítolibského panství, je možno ohraničit I.čtvrtinou 17.století (zřejmě kolem r.1630). V jeho držení se vystřídaly čtyři významné mlynářské rody tohoto regionu – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Hlavní, pozdně barokní budova mlýna, která byla při modernizaci technologie na přelomu 18. a 19. století opatřena stylově velmi čistou a dekorativně uměřenou empírovou fasádou, je členěna do dvou prostorových celků. Levá, dvoupodlažní část sloužila administrativním a bytovým účelům, pravá, pětipodlažní část obsahuje vlastní mlecí provoz. Pozoruhodným faktem, který se málokteré památce poštěstí, je téměř komplexní zachování všech provozních segmentů, technologických celků, dobových technických detailů i měřicíc a dalších přístrojů a „udělání“ ve všech…