Sokolica (Pieniny) Sokolica (747 m n. m.) – jeden z nejoblíbenějších vrcholů polské části Pienin. Závěrečný vrchol hřebene v severovýchodní části Středních Pienin (Pieniny Właściwe), v hřebeni tzv. Pieninek. Od sousedního vrcholu hřebeni nazývaném Czertezik (772 m) jej odděluje sedlo przełęcz Sosnów (650 m). Geologicky je součástí tohoto skalnatého hřebene Pienin, tvořeného z odolnými tvrdými vápenci. Severní svahy jsou porostlé jedlo-bukovým lesem, v horní části rostou i reliktní borovice (nejstarší je cca 500 let.). V kontrastu, jižní skalní stěny padají téměř kolmo, do hloubky 310 metrů k hladině řeky Dunajce. Nejvyšší téměř kolmá skalní stěna pod samotným vrcholem je vysoká téměř 100 metrů. Pod ní vystupuje špičatá skála s názvem Homole cukru (Głową Cukru). Tyto stěny jsou hojně prorostlé lišejníky, trsy tařice skalní, astry alpínské, endemické kopretiny Zavadského a dalších vápnomilných skalních rostlin S vzácných druhů rostlin to jsou: Dymnivka žlutobílá, starček… Sokolica (747 m n. m.) – jeden z nejoblíbenějších vrcholů polské části Pienin. Závěrečný vrchol hřebene v severovýchodní části Středních Pienin (Pieniny Właściwe), v hřebeni tzv. Pieninek. Od sousedního vrcholu hřebeni nazývaném Czertezik (772 m) jej odděluje sedlo przełęcz Sosnów (650 m). Geologicky je součástí tohoto skalnatého hřebene Pienin, tvořeného z odolnými tvrdými vápenci. Severní svahy jsou porostlé jedlo-bukovým lesem, v horní části rostou i reliktní borovice (nejstarší je cca 500 let.). V kontrastu, jižní skalní stěny padají téměř kolmo, do hloubky 310 metrů k hladině řeky Dunajce. Nejvyšší téměř kolmá skalní stěna pod samotným vrcholem je vysoká téměř 100 metrů. Pod ní vystupuje špičatá skála s názvem Homole cukru (Głową Cukru). Tyto stěny jsou hojně prorostlé lišejníky, trsy tařice skalní, astry alpínské, endemické kopretiny Zavadského a dalších vápnomilných skalních rostlin S vzácných druhů rostlin to jsou: Dymnivka žlutobílá, starček…