Slezská Harta u Nové Pláně Tak jako byla v novověku na zelené louce založena některá nová sídla (např. Havířov), vznikla zde - v údolí Moravice - v druhé polovině 17.století osada, velmi případně pojmenována Novými Pláněmi. Největší pozoruhodností vesnice se stal měděný hamr (mnoho takových se na území Moravy a Slezska nenacházelo), z čehož logicky vyplývá, že ruda, ze které se měď získávala, byla těžena v nejbližším okolí. Pohled na mapu napoví, že se tak zřejmě dělo ve svazích kopců Měděnce (650 m) a Měděného vrchu (687 m). Měděný hamr a později i fabrička na výrobu měděného náčiní a jiného tovaru byly vítanou pracovní příležitostí pro místní obyvatelstvo, neboť ti by se jinak museli v tomto chudém kraji živit jen zemědělstvím či prací v lese. Nová Pláň náležela do roudenské farnosti a věřící, kterých tehdy byla naprostá většina, museli na mše svaté docházet až do 7 km vzdáleného Roudna. Vše se ale změnilo v roce 1726, kdy byl v daleko bližším Karlovci (jen 2.5 km) vystavěn barokní kostel, zasvěcený Janu z Nepomuku a… Tak jako byla v novověku na zelené louce založena některá nová sídla (např. Havířov), vznikla zde - v údolí Moravice - v druhé polovině 17.století osada, velmi případně pojmenována Novými Pláněmi. Největší pozoruhodností vesnice se stal měděný hamr (mnoho takových se na území Moravy a Slezska nenacházelo), z čehož logicky vyplývá, že ruda, ze které se měď získávala, byla těžena v nejbližším okolí. Pohled na mapu napoví, že se tak zřejmě dělo ve svazích kopců Měděnce (650 m) a Měděného vrchu (687 m). Měděný hamr a později i fabrička na výrobu měděného náčiní a jiného tovaru byly vítanou pracovní příležitostí pro místní obyvatelstvo, neboť ti by se jinak museli v tomto chudém kraji živit jen zemědělstvím či prací v lese. Nová Pláň náležela do roudenské farnosti a věřící, kterých tehdy byla naprostá většina, museli na mše svaté docházet až do 7 km vzdáleného Roudna. Vše se ale změnilo v roce 1726, kdy byl v daleko bližším Karlovci (jen 2.5 km) vystavěn barokní kostel, zasvěcený Janu z Nepomuku a…