Veľký Choč Veľký Choč (1 611  m n. m) – nejvyšší vrchol Chočských vrchů. V rámci tohoto pohoří tvoří masiv hory samostatný podcelek nazvaný Choč. Vrchol je krajinnou dominantou dolní Oravy i dolního Liptova. Má tvar nakloněné pyramidy s četnými skalnatými partiemi. Od západu a jihu jeho úbočí stoupají pozvolna, zatímco od severu a východu stoupají často příkrými srázy. Masiv hory zahrnuje i četné nižší vrcholy. Jižně od hlavního vrcholu najdeme Malý Choč (1464,9 m), který odděluje sedlo Vráca (1422 m). Nejmocnější rozsocha vybíhá z vrcholu k jihozápadu k odlesněnému spočinku nazvaném příznačně Stredná Poľana (je zde salaš pro přespání a významná křižovatka turistických tras). Tady se hřeben větví. V jihovýchodní větvi, která je nejdelší jsou vrcholy Kýčera (1310 m), Zadný Choč (1287,9 m – ten leží v kratičké západní rozsoše tohoto hřebene), Kopa (1216,6 m)… Veľký Choč (1 611  m n. m) – nejvyšší vrchol Chočských vrchů. V rámci tohoto pohoří tvoří masiv hory samostatný podcelek nazvaný Choč. Vrchol je krajinnou dominantou dolní Oravy i dolního Liptova. Má tvar nakloněné pyramidy s četnými skalnatými partiemi. Od západu a jihu jeho úbočí stoupají pozvolna, zatímco od severu a východu stoupají často příkrými srázy. Masiv hory zahrnuje i četné nižší vrcholy. Jižně od hlavního vrcholu najdeme Malý Choč (1464,9 m), který odděluje sedlo Vráca (1422 m). Nejmocnější rozsocha vybíhá z vrcholu k jihozápadu k odlesněnému spočinku nazvaném příznačně Stredná Poľana (je zde salaš pro přespání a významná křižovatka turistických tras). Tady se hřeben větví. V jihovýchodní větvi, která je nejdelší jsou vrcholy Kýčera (1310 m), Zadný Choč (1287,9 m – ten leží v kratičké západní rozsoše tohoto hřebene), Kopa (1216,6 m)…