Hornické muzeum Příbram – „Zdař Bůh“ Příbram, respektive její čtvrť Březové Hory, které byla v minulosti významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. O otvírce zdejšího ložiska ve středověku a na začátku novověku se dochovalo poměrně málo údajů. Obdobně jako na jiných místech, také v Březových Horách byly do konce 16. století otvírány samostatně jednotlivá, většinou menší ložiska. Na konci 16. století je uváděna hloubka březohorských dolů asi 250 m. Ve století následujícím práce na zdejších ložiscích stagnovaly, takže se hloubky dolů nezměnily.   K překročení hloubkových úrovní z 16. století bylo dosaženo až na přelomu 18. a 19. století. Ale především byly zakládány nové jámy o větším průřezu, které postupně dosáhly značných hloubek a z velké části byly používány až do ukončení činnosti v revíru. V roce 1875 se jáma Vojtěch stala první jamou na světě s hloubkou 1000 m. Koncem 19. století již ve zdejším revíru existovalo pět jam, hlubších než tisíc metrů.   Málo… Příbram, respektive její čtvrť Březové Hory, které byla v minulosti významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. O otvírce zdejšího ložiska ve středověku a na začátku novověku se dochovalo poměrně málo údajů. Obdobně jako na jiných místech, také v Březových Horách byly do konce 16. století otvírány samostatně jednotlivá, většinou menší ložiska. Na konci 16. století je uváděna hloubka březohorských dolů asi 250 m. Ve století následujícím práce na zdejších ložiscích stagnovaly, takže se hloubky dolů nezměnily.   K překročení hloubkových úrovní z 16. století bylo dosaženo až na přelomu 18. a 19. století. Ale především byly zakládány nové jámy o větším průřezu, které postupně dosáhly značných hloubek a z velké části byly používány až do ukončení činnosti v revíru. V roce 1875 se jáma Vojtěch stala první jamou na světě s hloubkou 1000 m. Koncem 19. století již ve zdejším revíru existovalo pět jam, hlubších než tisíc metrů.   Málo…