Janský vrch na hraničním hřebenu Janský vrch (697 m n. m.) je nejvyšším místem česko-polského hraničního hřebenu, který je za údolím Petříkovského potoka pokračováním Jestřebích hor (nejvyšším vrchem Jestřebích hor je Žaltman, 739 m n. m.). Protože Janský vrch leží přímo na hranici, má i svoje polské pojmenování Jański Wierch. Přes Janský vrch vede žlutá turistická značka z Petříkovic do Bernartic. Z Petříkovic cesta stoupá kilometr a půl, z Bernartic pět a půl kilometru (obce jsou od sebe vzdáleny 7 km). Z Petříkovic přes Janský vrch vede také naučná stezka s názvem „Petříkovice u Trutnova“. Z polské strany se přes Jański Wierch chodí po zelené značce z Okrzeszyna k rozcestí u Beczkowskego potoku, a dál na Przęłecz Lubawska. Z Okrzeszyna je to na Jański Wierch přibližně tři kilometry (hodina chůze). Z Janského vrchu je vzhledem ke vzrostlé vegetaci omezený výhled, a to pouze na českou stranu. V jižním směru uvidíte část Jestřebích hor, v jihozápadním až západním… Janský vrch (697 m n. m.) je nejvyšším místem česko-polského hraničního hřebenu, který je za údolím Petříkovského potoka pokračováním Jestřebích hor (nejvyšším vrchem Jestřebích hor je Žaltman, 739 m n. m.). Protože Janský vrch leží přímo na hranici, má i svoje polské pojmenování Jański Wierch. Přes Janský vrch vede žlutá turistická značka z Petříkovic do Bernartic. Z Petříkovic cesta stoupá kilometr a půl, z Bernartic pět a půl kilometru (obce jsou od sebe vzdáleny 7 km). Z Petříkovic přes Janský vrch vede také naučná stezka s názvem „Petříkovice u Trutnova“. Z polské strany se přes Jański Wierch chodí po zelené značce z Okrzeszyna k rozcestí u Beczkowskego potoku, a dál na Przęłecz Lubawska. Z Okrzeszyna je to na Jański Wierch přibližně tři kilometry (hodina chůze). Z Janského vrchu je vzhledem ke vzrostlé vegetaci omezený výhled, a to pouze na českou stranu. V jižním směru uvidíte část Jestřebích hor, v jihozápadním až západním…