Ostroměř – nejkrásnější nádraží roku 2007 Železnice má nesporný význam pro rozvoj každého regionu a města. Nejinak tomu bylo i v Ostroměři na Jičínsku. Když se ve druhé polovině 19. století Ostroměř stala železniční křižovatkou, postupně začala opouštět vesnický charakter a rostla v město. V letech 1867 až 1869 byla postavená současná kamenná nádražní budova společně s železniční tratí. Kámen na obložení budovy pochází z nedalekého pískovcového lomu v Podhorním Újezdě. Podobnou nádražní budovu můžeme vidět i v Novém Bydžově, v Martinicích v Krkonoších a v Nové Pace. Budova stojí na obdélníkovém půdorysu. Sestává z krajních třípodlažních křídel a středové dvoupodlažní části. Všechny tři části nádražní budovy jsou zakryty sedlovými střechami s hřebenem v příčném, respektive v podélném směru. Otevřený přístřešek podél budovy, který chrání cestující před nepříznivým počasím, není původní. Potvrzují to staré fotografie. Na nich si můžeme všimnout, že mezi budovou a kolejištěm… Železnice má nesporný význam pro rozvoj každého regionu a města. Nejinak tomu bylo i v Ostroměři na Jičínsku. Když se ve druhé polovině 19. století Ostroměř stala železniční křižovatkou, postupně začala opouštět vesnický charakter a rostla v město. V letech 1867 až 1869 byla postavená současná kamenná nádražní budova společně s železniční tratí. Kámen na obložení budovy pochází z nedalekého pískovcového lomu v Podhorním Újezdě. Podobnou nádražní budovu můžeme vidět i v Novém Bydžově, v Martinicích v Krkonoších a v Nové Pace. Budova stojí na obdélníkovém půdorysu. Sestává z krajních třípodlažních křídel a středové dvoupodlažní části. Všechny tři části nádražní budovy jsou zakryty sedlovými střechami s hřebenem v příčném, respektive v podélném směru. Otevřený přístřešek podél budovy, který chrání cestující před nepříznivým počasím, není původní. Potvrzují to staré fotografie. Na nich si můžeme všimnout, že mezi budovou a kolejištěm…