Großvenediger Großvenediger, resp. ##:a href="//www.turistika.cz/mista/grossvenediger":##Grossvenediger##:/a:##, je 4. nejvyšší horou Rakouska (5. při započtení předvrcholu Wildspitze nebo hor s vrcholem ne zcela na rakouském území). "Velký Benátčan", jak odpovídá překladu, měří na pevném skalním podkladu 3657 m/m, sněhové převěje dosahují výšky 3662, udává se až 3666 m/m. Do roku 1797 byla zmiňována i copy Stützerkopf, původ současného názvu není zřejmý, snad souvisí s obchodními stezkami Benátčanů. Protože takové zřejmě neexistovaly je možné, že název souvisel s výhledem na Benátsko za pěkného počasí. Symbolickým názvem je "weltalte Majestät", coby označení literární (Vznešenost starého světa). Prvovýstup se uskutečnil v roce 1841. Hora je nejvyšší horou západní skupiny Vysokých Taur, které podle ní nesou jméno (Venedigergruppe). Tři hlavní přístupové trasy … Großvenediger, resp. ##:a href="//www.turistika.cz/mista/grossvenediger":##Grossvenediger##:/a:##, je 4. nejvyšší horou Rakouska (5. při započtení předvrcholu Wildspitze nebo hor s vrcholem ne zcela na rakouském území). "Velký Benátčan", jak odpovídá překladu, měří na pevném skalním podkladu 3657 m/m, sněhové převěje dosahují výšky 3662, udává se až 3666 m/m. Do roku 1797 byla zmiňována i copy Stützerkopf, původ současného názvu není zřejmý, snad souvisí s obchodními stezkami Benátčanů. Protože takové zřejmě neexistovaly je možné, že název souvisel s výhledem na Benátsko za pěkného počasí. Symbolickým názvem je "weltalte Majestät", coby označení literární (Vznešenost starého světa). Prvovýstup se uskutečnil v roce 1841. Hora je nejvyšší horou západní skupiny Vysokých Taur, které podle ní nesou jméno (Venedigergruppe). Tři hlavní přístupové trasy …