Milotice – zámecká oranžérie a expozice Moravské barokní sochařství Jestliže je milotický zámek považován za ukázku moravského barokního stavitelství, tak neméně pozoruhodné jsou zdejší unikátní oranžérie z roku 1723. Dokonce se mnohdy uvádí, že zámecké oranžérie v ##:a href="//www.turistika.cz/mista/milotice":##Miloticích##:/a:## dnes představují nejstarší a nejzachovalejší stavby tohoto typu na celém území Moravy. Přitom s oběma oranžériemi v současné podobě počítal hrabě Karel Antonín Serényi již v roce 1716, kdy zahájil úpravu renesančního sídla na barokní letohrádek s rozsáhlým zámeckým parkem. Roku 1721 pak byla podepsána smlouva s brněnským stavebním mistrem Františkem Benediktem Klíčníkem, která zahrnovala vybudování dvou symetrických oranžérií v podobě altánů o délce 28 metrů. Jejich výška a šířka pak měla být něco přes 9 metrů. Kromě vlastního prostoru k uchování rostlin měla být u každé oranžérie vybudována také předsíň. Dvojice oranžérií byla postavena na místě bastionů, které vznikly… Jestliže je milotický zámek považován za ukázku moravského barokního stavitelství, tak neméně pozoruhodné jsou zdejší unikátní oranžérie z roku 1723. Dokonce se mnohdy uvádí, že zámecké oranžérie v ##:a href="//www.turistika.cz/mista/milotice":##Miloticích##:/a:## dnes představují nejstarší a nejzachovalejší stavby tohoto typu na celém území Moravy. Přitom s oběma oranžériemi v současné podobě počítal hrabě Karel Antonín Serényi již v roce 1716, kdy zahájil úpravu renesančního sídla na barokní letohrádek s rozsáhlým zámeckým parkem. Roku 1721 pak byla podepsána smlouva s brněnským stavebním mistrem Františkem Benediktem Klíčníkem, která zahrnovala vybudování dvou symetrických oranžérií v podobě altánů o délce 28 metrů. Jejich výška a šířka pak měla být něco přes 9 metrů. Kromě vlastního prostoru k uchování rostlin měla být u každé oranžérie vybudována také předsíň. Dvojice oranžérií byla postavena na místě bastionů, které vznikly…