Na hrad Vlčtejn a do Nezvěstic. Vlaková zastávka ve Zdemyslicích je začátkem našeho dnešního výletu. Máme namířeno na zříceninu hradu Vlčtejna, chceme se zastavit na Hrubé skále a dojít do Nezvěstic na nádraží.  Vlčtejn patří mezi nejvýznamnější hrady Plzeňska. Poprvé je o něm zmínka v roce 1284, ale to, co vidíme dnes, je dílem Rožmberků, kteří hrad stavěli ve 14. století. Nejrušnějším obdobím procházel po obsazení husity v roce 1421, ty tehdy vedl Svojše ze Zahrádky. Husité měli hrad v moci až do roku 1446, i když se v tomto období vystřídalo několik držitelů. Výrazně se ale zapsal do dějin v roce 1451, kdy zde byla podepsána tak zvaná Vlčtejnská mírová smlouva. Tu zde uzavřeli husité na straně krále Jiřího z Poděbrad a katolická Jednota strakonická, ve které měli rozhodující slovo Rožmberkové. V roce 1611 zde pobýval Kryštof Harant z Polžic u svého tchána Jana Hradišťského z Hořovic. V… Vlaková zastávka ve Zdemyslicích je začátkem našeho dnešního výletu. Máme namířeno na zříceninu hradu Vlčtejna, chceme se zastavit na Hrubé skále a dojít do Nezvěstic na nádraží.  Vlčtejn patří mezi nejvýznamnější hrady Plzeňska. Poprvé je o něm zmínka v roce 1284, ale to, co vidíme dnes, je dílem Rožmberků, kteří hrad stavěli ve 14. století. Nejrušnějším obdobím procházel po obsazení husity v roce 1421, ty tehdy vedl Svojše ze Zahrádky. Husité měli hrad v moci až do roku 1446, i když se v tomto období vystřídalo několik držitelů. Výrazně se ale zapsal do dějin v roce 1451, kdy zde byla podepsána tak zvaná Vlčtejnská mírová smlouva. Tu zde uzavřeli husité na straně krále Jiřího z Poděbrad a katolická Jednota strakonická, ve které měli rozhodující slovo Rožmberkové. V roce 1611 zde pobýval Kryštof Harant z Polžic u svého tchána Jana Hradišťského z Hořovic. V…