Kostel sv. Jana Křtitele v Kostelci nad Černými lesy Kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v roce 1600 původně jako kostel hřbitovní, neboť tehdy Kostelec patřil farou až do Konojed a hřbitovem na Aldašín. Kostel byl zbudován na místě kostela dřevěného, patrně v jednoduchém venkovském renesančním slohu. Zámecká kaple nebyla veřejnosti přístupná. Důvodem byl právě asi hřbitov. Tehdy Kostelec drželi Smiřičtí, významný ultrakvistický (tedy husitský) český rod. Albrecht Smiřický se podílel na stavovském povstání (1618) a před svou předčasnou nešťastnou smrtí byl některými dokonce navrhován na českého krále. Předpokládá se, že jak nedělní bohoslužby, tak i zádušní mše se zde sloužily v ultrakvistickém ritu, který vycházel z tehdy obvyklé římské liturgie, ovšem se všeobecným přijímáním z kalicha. Husitská farní správa sídlila přitom v Konojedech. Posledním husitským knězem zde byl Václav Karion, jehož pohřební kázání nad rakví Smiřického se zachovalo. Po bitvě na Bílé hoře (1620) přešel do majetku římsko-katolické… Kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v roce 1600 původně jako kostel hřbitovní, neboť tehdy Kostelec patřil farou až do Konojed a hřbitovem na Aldašín. Kostel byl zbudován na místě kostela dřevěného, patrně v jednoduchém venkovském renesančním slohu. Zámecká kaple nebyla veřejnosti přístupná. Důvodem byl právě asi hřbitov. Tehdy Kostelec drželi Smiřičtí, významný ultrakvistický (tedy husitský) český rod. Albrecht Smiřický se podílel na stavovském povstání (1618) a před svou předčasnou nešťastnou smrtí byl některými dokonce navrhován na českého krále. Předpokládá se, že jak nedělní bohoslužby, tak i zádušní mše se zde sloužily v ultrakvistickém ritu, který vycházel z tehdy obvyklé římské liturgie, ovšem se všeobecným přijímáním z kalicha. Husitská farní správa sídlila přitom v Konojedech. Posledním husitským knězem zde byl Václav Karion, jehož pohřební kázání nad rakví Smiřického se zachovalo. Po bitvě na Bílé hoře (1620) přešel do majetku římsko-katolické…