Poprava na Prženských pasekách Tohle místo nikdo z vás hledat nebude. A není ani proč. Vzrostlý smrkový les, pár desítek metrů od žluté turistické značky z Lázů na Prženské paseky. Projdete Kateřinské paseky s jejich krásnými rozhledy směrem na jih, zavřete oči před novými domy, které zde vyrostly a vůbec se sem nehodí. Přejdete vrchol Chladné a pak se vnoříte do lesa. Takových lesů tu je. Prodírám se nepříliš upraveným podrostem a nohy mi svazují všudypřítomné šlahouny ostružin. Ani stopa po louce, kterou jsem ještě viděl na letecké mapě z roku 1953, ani stopa po dřevěné hájence, která tady ještě před 70 lety stála. Zkouším vytáhnout z paměti, co mi o ní vyprávěli prarodiče. Stála prý těsně u potoka, k němuž se scházelo po kamenných schůdcích. Strž s neznatelným potůčkem tu skutečně je. Tak přece tu musí být aspoň kámen z podezdívky, aspoň terénní vlna. Nebo zplanělý ovocný strom či v lese nepatřičná lípa, podle čehož taky poznávám dávno osídlená místa. Nic. Hájenka byla opuštěná už před válkou, prázdná budova… Tohle místo nikdo z vás hledat nebude. A není ani proč. Vzrostlý smrkový les, pár desítek metrů od žluté turistické značky z Lázů na Prženské paseky. Projdete Kateřinské paseky s jejich krásnými rozhledy směrem na jih, zavřete oči před novými domy, které zde vyrostly a vůbec se sem nehodí. Přejdete vrchol Chladné a pak se vnoříte do lesa. Takových lesů tu je. Prodírám se nepříliš upraveným podrostem a nohy mi svazují všudypřítomné šlahouny ostružin. Ani stopa po louce, kterou jsem ještě viděl na letecké mapě z roku 1953, ani stopa po dřevěné hájence, která tady ještě před 70 lety stála. Zkouším vytáhnout z paměti, co mi o ní vyprávěli prarodiče. Stála prý těsně u potoka, k němuž se scházelo po kamenných schůdcích. Strž s neznatelným potůčkem tu skutečně je. Tak přece tu musí být aspoň kámen z podezdívky, aspoň terénní vlna. Nebo zplanělý ovocný strom či v lese nepatřičná lípa, podle čehož taky poznávám dávno osídlená místa. Nic. Hájenka byla opuštěná už před válkou, prázdná budova…