Důl Mauritius. Nejslavnější cínový důl s vysoce kvalitní cínovou rudou v Krušných horách. Cínová ruda se zde těžila od roku1545 až do roku 1944.  Nálezu a těžbě cínových a železných rud vděčí za svůj vznik osada Hengst, dnešní Hřebečná.  V okolí  Hengstu  vzniklo mnoho štol /Festenberská, Kryštof, Blassius, Bílý holub, Dionysius, Blažejova, Mauritius…/. Byl to jeden z největších cínových revírů v 16. století v Evropě. Důl Mauritius byl ze začátku hluboký 84 metrů, v první polovině 20. století dosahoval hloubky 145 metrů. Součástí dolu je unikátní štola Sv. Kryštof. Z obslužného domku se sestupuje 12 metrů na úroveň štoly Kryštof. Zpřístupněná část ručně tesané štoly je dlouhá 200 metrů a končí ve velké komoře 40 metrů dlouhé, 20 metrů široké a 20 metrů vysoké. Ve štole jsou vidět staré způsoby ražby a dobývacích metod, staré klenby z kamene a památky na sázení ohně. V hlubší nepřístupné partii dolu je druhá ještě… Nejslavnější cínový důl s vysoce kvalitní cínovou rudou v Krušných horách. Cínová ruda se zde těžila od roku1545 až do roku 1944.  Nálezu a těžbě cínových a železných rud vděčí za svůj vznik osada Hengst, dnešní Hřebečná.  V okolí  Hengstu  vzniklo mnoho štol /Festenberská, Kryštof, Blassius, Bílý holub, Dionysius, Blažejova, Mauritius…/. Byl to jeden z největších cínových revírů v 16. století v Evropě. Důl Mauritius byl ze začátku hluboký 84 metrů, v první polovině 20. století dosahoval hloubky 145 metrů. Součástí dolu je unikátní štola Sv. Kryštof. Z obslužného domku se sestupuje 12 metrů na úroveň štoly Kryštof. Zpřístupněná část ručně tesané štoly je dlouhá 200 metrů a končí ve velké komoře 40 metrů dlouhé, 20 metrů široké a 20 metrů vysoké. Ve štole jsou vidět staré způsoby ražby a dobývacích metod, staré klenby z kamene a památky na sázení ohně. V hlubší nepřístupné partii dolu je druhá ještě…