Červená jáma Největší propadlina po důlní činnosti u nás. Nachází se v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 19. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách. První zmínky o těžbě jsou z poloviny 16. století, kdy se začal těžit cín na tak zvaném Předním Hengstu - Červené jámě. Rudy cínu se zde získávaly z 15ti žil, které se vějířovitě rozbíhaly. Cínové žíly byly v hloubce 60 - 100 metrů a po nich vedly štoly jednotlivých dolů. Těžba byla ukončena koncem 18. století. O rozsahu těžby svědčí obrovské pinky vzniklé jak povrchovou tak i hlubinou těžbou. Propadlina Červená jáma je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20ti metrů. Stěny pinky jsou porostlé náletovými dřevinami. Celá propadlina je ohraničena lany zabraňující vstup na okraj pinky. Na konci propadu je 170 metrů hluboká jáma. Zatím se nenašly žádné historické mapy tohoto cínového revíru a tak se nezná jméno dolu, na kterém vznikla… Největší propadlina po důlní činnosti u nás. Nachází se v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 19. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách. První zmínky o těžbě jsou z poloviny 16. století, kdy se začal těžit cín na tak zvaném Předním Hengstu - Červené jámě. Rudy cínu se zde získávaly z 15ti žil, které se vějířovitě rozbíhaly. Cínové žíly byly v hloubce 60 - 100 metrů a po nich vedly štoly jednotlivých dolů. Těžba byla ukončena koncem 18. století. O rozsahu těžby svědčí obrovské pinky vzniklé jak povrchovou tak i hlubinou těžbou. Propadlina Červená jáma je dlouhá 230 metrů, široká až 30 metrů a hluboká kolem 20ti metrů. Stěny pinky jsou porostlé náletovými dřevinami. Celá propadlina je ohraničena lany zabraňující vstup na okraj pinky. Na konci propadu je 170 metrů hluboká jáma. Zatím se nenašly žádné historické mapy tohoto cínového revíru a tak se nezná jméno dolu, na kterém vznikla…