Obec Ryžovna a kostel sv. Václava V Krušných horách, u silnice z Božího Daru do Horní Blatné, se při odbočce do městečka Abertamy nachází dnes již částečně zaniklá obec Ryžovna (většina lidí vyslovuje nesprávně dlouze = Rýžovna). Jedním z nejčastějších způsobů obživy krušnohorských obyvatel bylo především rýžování cínovce. V souvislosti s touto činností vznikla i v druhé polovině 16. století obec Ryžovna. Dlouhou dobu se nazývala Sejfy nebo také německy Seifen podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. Ještě dnes lze v okolí vidět jeden až dva2 metry vysoké kopcovité útvary, tzv. sejfy, které vznikaly právě v souvislosti s rýžováním. Jsou tvořeny pískem a štěrkem. Nenacházejí se pouze podél vodních toků, ale i ve volné krajině. Právě mezi Ryžovnou a nedalekým městečkem Boží Dar se nacházejí rozsáhlá sejpová pole.   Kromě cínu se zde těžilo také stříbro, kobalt a po druhé světové válce i uran. V době své největší slávy tady žilo až 800 obyvatel v 70 domech. Po útlumu hornické… V Krušných horách, u silnice z Božího Daru do Horní Blatné, se při odbočce do městečka Abertamy nachází dnes již částečně zaniklá obec Ryžovna (většina lidí vyslovuje nesprávně dlouze = Rýžovna). Jedním z nejčastějších způsobů obživy krušnohorských obyvatel bylo především rýžování cínovce. V souvislosti s touto činností vznikla i v druhé polovině 16. století obec Ryžovna. Dlouhou dobu se nazývala Sejfy nebo také německy Seifen podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. Ještě dnes lze v okolí vidět jeden až dva2 metry vysoké kopcovité útvary, tzv. sejfy, které vznikaly právě v souvislosti s rýžováním. Jsou tvořeny pískem a štěrkem. Nenacházejí se pouze podél vodních toků, ale i ve volné krajině. Právě mezi Ryžovnou a nedalekým městečkem Boží Dar se nacházejí rozsáhlá sejpová pole.   Kromě cínu se zde těžilo také stříbro, kobalt a po druhé světové válce i uran. V době své největší slávy tady žilo až 800 obyvatel v 70 domech. Po útlumu hornické…