Bývalá střelnice Sovětské armády u Semanína Mezi silnicí spojující Semanín s Novým ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rybnik--1":##Rybníkem##:/a:## a úpatím Kozlovského hřbetu se rozprostírá zajímavá a biologicky ceněná plocha o rozměrech přibližně 900 m x 350 m, bývalá vojenská střelnice. K zásadní přeměně lokality došlo ve druhé polovině minulého století. V roce 1945, po druhé světové válce, začala Československá armáda využívat do té doby obhospodařovaná pole a louky jako střelnici. V roce 1968 ji přenechala Sovětské armádě, respektive sovětské posádce z Borku u České Třebové. Po více než 30 hektarech úrodné půdy se začaly prohánět sovětské tanky a další vojenská technika. Zároveň výbuchy munice měnily terén, vytvářely krátery a různé nerovnosti. Když v roce 1990 sovětská armáda střelnici č. 333 opustila, zůstala po ní oku nelahodící zdevastovaná krajina plná terénních nerovností a prohlubní. Díky vysoké hladině spodní vody se mnohé prohlubně proměnily v periodické tůně. Travnaté… Mezi silnicí spojující Semanín s Novým ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rybnik--1":##Rybníkem##:/a:## a úpatím Kozlovského hřbetu se rozprostírá zajímavá a biologicky ceněná plocha o rozměrech přibližně 900 m x 350 m, bývalá vojenská střelnice. K zásadní přeměně lokality došlo ve druhé polovině minulého století. V roce 1945, po druhé světové válce, začala Československá armáda využívat do té doby obhospodařovaná pole a louky jako střelnici. V roce 1968 ji přenechala Sovětské armádě, respektive sovětské posádce z Borku u České Třebové. Po více než 30 hektarech úrodné půdy se začaly prohánět sovětské tanky a další vojenská technika. Zároveň výbuchy munice měnily terén, vytvářely krátery a různé nerovnosti. Když v roce 1990 sovětská armáda střelnici č. 333 opustila, zůstala po ní oku nelahodící zdevastovaná krajina plná terénních nerovností a prohlubní. Díky vysoké hladině spodní vody se mnohé prohlubně proměnily v periodické tůně. Travnaté…