Santo Domingo Panteón de la Patria Panteón de la Patria v Santo Domingu je původně jezuitský klášter vybudovaný v  letech 1714-1746 Španělem Jeronimem Querada y Garcon. Po vyhnání jezuitů v r. 1767 sloužil jako skladiště tabáku, škola a dokonce divadlo. Právě divadlo bylo místem setkávání bojovníků za nezávislost. R. 1956 na příkaz diktátora Trujilla byl španělským architektem Javierem Borroso přebudován na panteon, místo posledního odpočinku národních hrdinů - bojovníků za nezávislost (Juan Pablo Duarte, Matías Ramón Mella, Francisco del Rosario Sánchez) a významných osobností (např. spisovatel Emilio Prudhomme) Dominikánské republiky.  U vchodu na červeném koberci drží čestnou stáž příslušník prezidentské gardy. Po stranách jsou výklenky s hrobkami, na druhém konci koberce v kruhu svítí věčný oheň a pak se ocitnete u oláře. Na jedné stěně u oltáře je nádherný obraz a na druhé straně jsou pamětní desky zde pohřbených osob. Lustr pro panteon věnoval španělský diktátor Franco.   Panteón de la Patria v Santo Domingu je původně jezuitský klášter vybudovaný v  letech 1714-1746 Španělem Jeronimem Querada y Garcon. Po vyhnání jezuitů v r. 1767 sloužil jako skladiště tabáku, škola a dokonce divadlo. Právě divadlo bylo místem setkávání bojovníků za nezávislost. R. 1956 na příkaz diktátora Trujilla byl španělským architektem Javierem Borroso přebudován na panteon, místo posledního odpočinku národních hrdinů - bojovníků za nezávislost (Juan Pablo Duarte, Matías Ramón Mella, Francisco del Rosario Sánchez) a významných osobností (např. spisovatel Emilio Prudhomme) Dominikánské republiky.  U vchodu na červeném koberci drží čestnou stáž příslušník prezidentské gardy. Po stranách jsou výklenky s hrobkami, na druhém konci koberce v kruhu svítí věčný oheň a pak se ocitnete u oláře. Na jedné stěně u oltáře je nádherný obraz a na druhé straně jsou pamětní desky zde pohřbených osob. Lustr pro panteon věnoval španělský diktátor Franco.