V Jeseníkách společně poprvé ( 2006) - 1.Rešovské vodopády a Špičák u Dobřečova     Ráno na nás mobil řve už v pět. Před 7.hodinou usedáme do dálkového busu a necháme se jím unášeti vstříc neznámu... Napřed  jedeme přes Lukoveček a pak spoustu dědin za Holešovem, pak vjíždíme do husté mlhy - ( bude nás provázet přes celou Hanou) - kličkujeme přes rozkopaný Přerov a na nádraží jemně šťouchneme do vozu neukázněného řidiče. Následuje Olomouc, rovina ke Šternberku a tady se konečně mlha začíná zvedat a nabídne se nám pohled na mohutný chrám a nám už známý hrad. Odtud už krásně : vpravo nás vítají kopce Nízkého Jeseníku, listí na stromech je vybarveno pastelovými barvami raného podzimu - (je konec měsíce září). Od Paseky vystoupáme serpentinou k sanatoriu a zde k mému překvapení odbočujeme vpravo do kopce k Sovinci. Zatím Janě nic neříkám, počkám, až se přehoupneme přes nejvyšší bod stoupání a pak hrad v dálce doopravdy vidím a pak - když už jsme téměř v obci a míjíme velkou…     Ráno na nás mobil řve už v pět. Před 7.hodinou usedáme do dálkového busu a necháme se jím unášeti vstříc neznámu... Napřed  jedeme přes Lukoveček a pak spoustu dědin za Holešovem, pak vjíždíme do husté mlhy - ( bude nás provázet přes celou Hanou) - kličkujeme přes rozkopaný Přerov a na nádraží jemně šťouchneme do vozu neukázněného řidiče. Následuje Olomouc, rovina ke Šternberku a tady se konečně mlha začíná zvedat a nabídne se nám pohled na mohutný chrám a nám už známý hrad. Odtud už krásně : vpravo nás vítají kopce Nízkého Jeseníku, listí na stromech je vybarveno pastelovými barvami raného podzimu - (je konec měsíce září). Od Paseky vystoupáme serpentinou k sanatoriu a zde k mému překvapení odbočujeme vpravo do kopce k Sovinci. Zatím Janě nic neříkám, počkám, až se přehoupneme přes nejvyšší bod stoupání a pak hrad v dálce doopravdy vidím a pak - když už jsme téměř v obci a míjíme velkou…