Zámek Kliczków v Dolním Slezsku Zámek Kliczków (čti kličkův), jeden z největších zámeckých komplexů v kraji leží ve stejnojmenné vesnici na pravém břehu Kwisy v dolnoslezském vojvodství (województvo dolnośląskie), powiat Boleslawiec, gmina Osiecznica, (administrativní členění Polska viz „Rady“). Frýdlant v Čechách je odtud vzdálen asi 65 km jízdy autem Název obce pochází od slovanského slova „klic“ (klíč) a odvozuje se od označení Kliczkowa jako brány do Lužice. V minulosti zde byl vodní mlýn a hamr. Roku 1297 byla Boleslavem I. Surovým postavena na břehu Kwisy pohraniční pevnost. Na přelomu XIII. a XIV. století, po ztrátě nezávislosti slezských knížat přešly jejich pevnosti do majetku šlechty a byly přestavovány na venkovské zámky. Renesanční přestavbu kliczkovského zámku započal Kacper Średni (*kolem r. 1545, †1588) a dokončil jeho syn Kacper Młodszy. Kacper Średni nechal zhotovit oltář (1580) a dřevěný rodinný náhrobek (1585) ve farním kostele Sv. Trojice. Zámecký palác byl z… Zámek Kliczków (čti kličkův), jeden z největších zámeckých komplexů v kraji leží ve stejnojmenné vesnici na pravém břehu Kwisy v dolnoslezském vojvodství (województvo dolnośląskie), powiat Boleslawiec, gmina Osiecznica, (administrativní členění Polska viz „Rady“). Frýdlant v Čechách je odtud vzdálen asi 65 km jízdy autem Název obce pochází od slovanského slova „klic“ (klíč) a odvozuje se od označení Kliczkowa jako brány do Lužice. V minulosti zde byl vodní mlýn a hamr. Roku 1297 byla Boleslavem I. Surovým postavena na břehu Kwisy pohraniční pevnost. Na přelomu XIII. a XIV. století, po ztrátě nezávislosti slezských knížat přešly jejich pevnosti do majetku šlechty a byly přestavovány na venkovské zámky. Renesanční přestavbu kliczkovského zámku započal Kacper Średni (*kolem r. 1545, †1588) a dokončil jeho syn Kacper Młodszy. Kacper Średni nechal zhotovit oltář (1580) a dřevěný rodinný náhrobek (1585) ve farním kostele Sv. Trojice. Zámecký palác byl z…