Bývalá obec Stodůlky Ona to vlastně nebyla jen tak nějaká vesnička, ale centrální obec největší šumavské svobodné královské rychty. Já už jsem se o ní zmínil ve vyprávěních o bývalých obcích a osadách Frauenthal a Paště, které pod ní spadaly. Celkem se Stodůlky nacházely na neskutečné rozloze přes 230 kilometrů čtverečných.   Osada Stodůlky představovala typické šumavské rozptýlené osídlení na větší ploše, přičemž jednotlivé části na sebe volně navazovaly. Místu, kde byla centrální část obce, se nejprve říkalo Simonovy stodoly, ale po vzniku obce v roce 1774 se název ustálil na Stadln neboli Stodůlky. Ale také by se obec klidně mohla jmenovat Křemelná, jelikož se nacházela na úbočí hory tohoto jména a nad nebo okolo stejnojmenné řeky.   Nejvíce obyvatel, okolo dvou tisíc, měly Stodůlky patrně na přelomu 19. a 20. století. Horníci, skláři, zemědělci, mlynáři, dělníci dalších profesí, hostinští nebo učitel. Na území obce Stodůlky se totiž nacházela škola, několik hostinců… Ona to vlastně nebyla jen tak nějaká vesnička, ale centrální obec největší šumavské svobodné královské rychty. Já už jsem se o ní zmínil ve vyprávěních o bývalých obcích a osadách Frauenthal a Paště, které pod ní spadaly. Celkem se Stodůlky nacházely na neskutečné rozloze přes 230 kilometrů čtverečných.   Osada Stodůlky představovala typické šumavské rozptýlené osídlení na větší ploše, přičemž jednotlivé části na sebe volně navazovaly. Místu, kde byla centrální část obce, se nejprve říkalo Simonovy stodoly, ale po vzniku obce v roce 1774 se název ustálil na Stadln neboli Stodůlky. Ale také by se obec klidně mohla jmenovat Křemelná, jelikož se nacházela na úbočí hory tohoto jména a nad nebo okolo stejnojmenné řeky.   Nejvíce obyvatel, okolo dvou tisíc, měly Stodůlky patrně na přelomu 19. a 20. století. Horníci, skláři, zemědělci, mlynáři, dělníci dalších profesí, hostinští nebo učitel. Na území obce Stodůlky se totiž nacházela škola, několik hostinců…