Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně jsme navštívili cestou na dovolenou do Západních Čech. Auto jsme nechali na placeném parkovišti a vydali se k 400 metrů vzdáleným podzemním prostorám. Nejprve jsme si koupili párky jídlo ve stánku s občerstvením a pak v jsme si také zajistili v pokladně vstupenku, kde jsme navíc získali razítko do památníku. Druhé jsme dostali v protější prodejně suvenýrů, kde jsme si také koupili známku a pohled. Pak jsme čekali dvacet minut na začátek prohlídky. Bylo zde hodně lidí a celkem horké počasí. Do útrob jeskyně jsme poté vstoupili vchodem umístěným vysoko nad Houbovým lomem. Vešli jsme do středního patra jeskyní, kde nás čekala Spallanzaniho jeskyně se svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha. Poté jsme prošli síní U Labutě a už naše oči spočinuli na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků. Prohlídka dále pokračovala do síně,… Koněpruské jeskyně jsme navštívili cestou na dovolenou do Západních Čech. Auto jsme nechali na placeném parkovišti a vydali se k 400 metrů vzdáleným podzemním prostorám. Nejprve jsme si koupili párky jídlo ve stánku s občerstvením a pak v jsme si také zajistili v pokladně vstupenku, kde jsme navíc získali razítko do památníku. Druhé jsme dostali v protější prodejně suvenýrů, kde jsme si také koupili známku a pohled. Pak jsme čekali dvacet minut na začátek prohlídky. Bylo zde hodně lidí a celkem horké počasí. Do útrob jeskyně jsme poté vstoupili vchodem umístěným vysoko nad Houbovým lomem. Vešli jsme do středního patra jeskyní, kde nás čekala Spallanzaniho jeskyně se svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha. Poté jsme prošli síní U Labutě a už naše oči spočinuli na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků. Prohlídka dále pokračovala do síně,…