Rapotín – Starokatolický kostel Kdo projížděl jednou z hlavních uliček v Rapotíně, konkrétně tou s názvem Družstevní; je to ta u bývalého obecního úřadu k farnímu kostelu; nemohl si nepovšimnout poněkud záhadné stavby. Poněkud nevzhledný barák s věžičkou by někomu připomněl nějakou nepovedenou hasičárnu. Ve skutečnosti jde ovšem o stavbu liturgického určení. Koncem 19. století se i v okolí Šumperka sjednotili věřící, kteří neuznávali dogma o papežově neomylnosti. Na druhé straně se příliš nechtěli odlišovat od učení katolické církve, nicméně časem přejali i myšlenky protestantismu (odmítnutí poutí a procesí, celibátu, uctívání svatých apod.). Mše sloužili starokatolíci v mateřském jazyce, tehdy v pohraničí tedy němčině. V Šumperku se konala ##:a href="//www.turistika.cz/trasy/prvni":##první##:/a:## starokatolická bohoslužba v r. 1899, brzy vznikly i filiální obce v okolí, mj. v Červené Vodě a Rapotíně.  Členové obce si jižně od farního kostela postavili vlastní modlitebnu v roce 1904. Nejedná se o nijak honosný… Kdo projížděl jednou z hlavních uliček v Rapotíně, konkrétně tou s názvem Družstevní; je to ta u bývalého obecního úřadu k farnímu kostelu; nemohl si nepovšimnout poněkud záhadné stavby. Poněkud nevzhledný barák s věžičkou by někomu připomněl nějakou nepovedenou hasičárnu. Ve skutečnosti jde ovšem o stavbu liturgického určení. Koncem 19. století se i v okolí Šumperka sjednotili věřící, kteří neuznávali dogma o papežově neomylnosti. Na druhé straně se příliš nechtěli odlišovat od učení katolické církve, nicméně časem přejali i myšlenky protestantismu (odmítnutí poutí a procesí, celibátu, uctívání svatých apod.). Mše sloužili starokatolíci v mateřském jazyce, tehdy v pohraničí tedy němčině. V Šumperku se konala ##:a href="//www.turistika.cz/trasy/prvni":##první##:/a:## starokatolická bohoslužba v r. 1899, brzy vznikly i filiální obce v okolí, mj. v Červené Vodě a Rapotíně.  Členové obce si jižně od farního kostela postavili vlastní modlitebnu v roce 1904. Nejedná se o nijak honosný…