Lanškroun - památník Jana Marka Marciho Nachází se v centru města na zdejším hlavním náměstí. Jan Marek Marci (1595-1667) se narodil v Lanškrouně, v domě č.p. 112 v ulici nyní pojmenované jeho jménem. Marci vystudoval filosofii a teologii v Olomouci a pak medicínu na pražské universitě, kde roku 1625 promoval. Stal se pak profesorem lékařské fakulty. V roce 1638, kdy byla universita rozdělena na jezuitskou (bohoslovecká a filosofická fakulta) a světskou (lékařská a právnická fakulta), zastával zde funkci děkana. Byl skutečným polyhistorem, který navíc do všech oborů, jimiž se zabýval, dovedl přinést nové poznatky a pohledy, ať už se jednalo o lékařství, fyziku, filosofii či astronomii. Podstatnější však byly jeho vědecké objevy, které učinil dříve než ti, s jejichž jmény jsou dnes spojovány. Zejména v oboru optiky má světové prvenství v pozorování a popsání řady jevů. Roku 1654 se Marci stal dokonce osobním lékařem císaře Ferdinanda III. a je pravděpodobné, že proslulá anglická Královská… Nachází se v centru města na zdejším hlavním náměstí. Jan Marek Marci (1595-1667) se narodil v Lanškrouně, v domě č.p. 112 v ulici nyní pojmenované jeho jménem. Marci vystudoval filosofii a teologii v Olomouci a pak medicínu na pražské universitě, kde roku 1625 promoval. Stal se pak profesorem lékařské fakulty. V roce 1638, kdy byla universita rozdělena na jezuitskou (bohoslovecká a filosofická fakulta) a světskou (lékařská a právnická fakulta), zastával zde funkci děkana. Byl skutečným polyhistorem, který navíc do všech oborů, jimiž se zabýval, dovedl přinést nové poznatky a pohledy, ať už se jednalo o lékařství, fyziku, filosofii či astronomii. Podstatnější však byly jeho vědecké objevy, které učinil dříve než ti, s jejichž jmény jsou dnes spojovány. Zejména v oboru optiky má světové prvenství v pozorování a popsání řady jevů. Roku 1654 se Marci stal dokonce osobním lékařem císaře Ferdinanda III. a je pravděpodobné, že proslulá anglická Královská…