Dobřanský kostel sv. Víta. Do Dobřan zná jistě cestu každý obdivovatel baroka. Kostel sv. Víta patří k těm, které se jen tak nevidí. Navíc jeho minulost probíhala tak trochu po cestě jednou dole, jednou nahoře. Poprvé se o svatyni píše v roce 1259. Tehdy tu byl klášter magdalenitek, známých též jako Bílé sestry sv. Máří Magdaleny. Rozpory mezi nimi a premonstráty chotěšovského kláštera končily prodejem kláštera a práv k němu. Dalším mezníkem byly husitské války, kdy byl klášter zřejmě vypleněn a zanikl. Po delší době se o kostele dozvídáme až v roce 1620, tehdy vyhořel, ale byl následně ne zcela dokonale opraven. Samozřejmě, že se mu nevyhnula ani třicetiletá válka. Zda jej Švédové poškodili v roce 1645 nebo 1651 asi zůstane tajemstvím. Jak vypadal po dalších více jak sto let se také neví. Jisté je, že v roce 1726 byl zbourán. Dne 15. 6. 1727 na svátek sv. Víta byl za účasti chotěšovského probošta položen základní kámen. Osud kostela byl vložen do rukou… Do Dobřan zná jistě cestu každý obdivovatel baroka. Kostel sv. Víta patří k těm, které se jen tak nevidí. Navíc jeho minulost probíhala tak trochu po cestě jednou dole, jednou nahoře. Poprvé se o svatyni píše v roce 1259. Tehdy tu byl klášter magdalenitek, známých též jako Bílé sestry sv. Máří Magdaleny. Rozpory mezi nimi a premonstráty chotěšovského kláštera končily prodejem kláštera a práv k němu. Dalším mezníkem byly husitské války, kdy byl klášter zřejmě vypleněn a zanikl. Po delší době se o kostele dozvídáme až v roce 1620, tehdy vyhořel, ale byl následně ne zcela dokonale opraven. Samozřejmě, že se mu nevyhnula ani třicetiletá válka. Zda jej Švédové poškodili v roce 1645 nebo 1651 asi zůstane tajemstvím. Jak vypadal po dalších více jak sto let se také neví. Jisté je, že v roce 1726 byl zbourán. Dne 15. 6. 1727 na svátek sv. Víta byl za účasti chotěšovského probošta položen základní kámen. Osud kostela byl vložen do rukou…