Zlatohorská vrchovina Zlatohorská vrchovina Již název naznačuje, že pohoří najdeme někde u Zlatých Hor. Název je samozřejmě odvozen od nalezišť drahých kovů, která zde najdeme. Svojí výškou sice nepřesahuje 1000 m n.m., ale jinak by to mohly být v celku regulérní hory (hornatina je definována jako území, kde rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem dosahuje 600 m). Zlatohorská vrchovina tvoří severovýchodní předhůří Hrubého Jeseníku a můžeme v ní nalézt zhruba dvě části, východní poněkud nižší část a západní část v absolutních výškách zhruba o 200 m vyšší. Pomyslnou hranici obou částí tvoří zhruba spojnice mezi Heřmanovice na jihu a polský Jarnoltówek na severu. První kopce Zlatohorské vrchoviny na východě se zvedají z roviny u Osoblahy zprvu nenápadně, u Liptaně najdeme už vrch Stráž (494 m).  U Města Albrechtic (největší centrum východní části ZV) jižněji již dosahuje vrchovina výšek i 600 m (Měsíčný 631 m). Východní část Zlatohorské vrchoviny rámují ze severu a z jihu údolí dvou řek, na… Zlatohorská vrchovina Již název naznačuje, že pohoří najdeme někde u Zlatých Hor. Název je samozřejmě odvozen od nalezišť drahých kovů, která zde najdeme. Svojí výškou sice nepřesahuje 1000 m n.m., ale jinak by to mohly být v celku regulérní hory (hornatina je definována jako území, kde rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem dosahuje 600 m). Zlatohorská vrchovina tvoří severovýchodní předhůří Hrubého Jeseníku a můžeme v ní nalézt zhruba dvě části, východní poněkud nižší část a západní část v absolutních výškách zhruba o 200 m vyšší. Pomyslnou hranici obou částí tvoří zhruba spojnice mezi Heřmanovice na jihu a polský Jarnoltówek na severu. První kopce Zlatohorské vrchoviny na východě se zvedají z roviny u Osoblahy zprvu nenápadně, u Liptaně najdeme už vrch Stráž (494 m).  U Města Albrechtic (největší centrum východní části ZV) jižněji již dosahuje vrchovina výšek i 600 m (Měsíčný 631 m). Východní část Zlatohorské vrchoviny rámují ze severu a z jihu údolí dvou řek, na…